1 Sámedikki jahkeraporta 2015

1.1 Oassi – jođiheaddji muitala

Sámediggi lea duhtavaš jagi 2015 ollislaš ulbmilolahusain ja lea bures bargojuvvon ollašuhttit doaimma mearriduvvon mihttomeriid. Jagi bohtosat leat sullii nu mo vurdojuvvon.

2015:s leat deaŧalaš prošeavttat gárvvistuvvon, ja máŋga deaŧalaš dáhpáhusa leat deaividan. Dat leat leamaš deaŧalaččat dasa ahte ollašuhttit politihkalaš barggu váldomihttomeriid.

2015:s viimmat soabaimet loatnasániid ja vierissániid geavaheami julevsámi čállingielas. Dat lei deaŧalaš dáhpáhus ja dál sáhttit váikkuhit dan ahte šaddá geahppaseappot oahpponeavvuid ráhkadit julevsámegillii.

Nubbi stuorra prošeakta mii 10 jagi barggu maŋŋá almmuhuvvui geassemánus 2015, lei elektrovnnalaš lohkanveahkki davvisámegiela várás. Dát prográmma lea stuorra veahkkin doaibmavádjit ohppiide ja olbmuide geat eai máhte lohkat.

Mannan jagi lea sámi kulturárbbi máhcaheapmi Kulturhistorjjálaš museas Bååstede prošeavtta bokte dagahan ahte máŋga museadávvira, earret eará Binttá goavddis, dál máhcahan láhkai sámi museaide. Dat illudahttá, muhto hástalussan lea ráhkkanahttit sámi museaid dávviriid vuostáiváldimii.

Lullisámi mánáidgárddi ásaheapmi Plassje:ii lei deaŧalaš dáhpáhus 2015:s. Dát ásaheapmi ii livčče vejolaš almmá váhnemiid nana áŋgiruššama, ja mun lea ilus go Sámediggi lea veahkehan máhtuin ja doarjagiiguin dán deaŧalaš prošektii.

Suohkanođastus sáhttá váikkuhit sámi vuoigatvuođaide. Danne lea Sámediggi 2015:s ráhkadan čielggadusa suohkanođastusa birra ja lea dan vuođul meannudan ášši dievasčoahkkimis. Suohkanođastus váikkuha njuolgga sámi gillii, kultuvrii ja servodateallimii. Mun eaktudan ahte buot rievdadusat suohkanstruktuvrras galget leat mielde nannemin sámi giela, kultuvrra ja servodateallima.

Sámediggi lea vuosttaš geardde doallan dievasčoahkkima Stuorradikkis, mii lea historjjálaš dáhpáhus. Dat lea lagadan Sámedikki ja Stuorradikki ja buorebut čalmmustahttán min barggu Stuorradikki áirasiidda.

Háliidan maid muitalit ahte Statsbygg lea huksen oktiibuot 1 520 njealjehasmehtera sturrosaš ođđavistti lassin Sámediggái Kárášjohkii. Parlameantavisti lea Sámedikki govastatvisti, ja ođđavisti lea fas dakkár gudnedovdi huksehus mii ii leat nu goaŋkkas ii ge oidno nu bures. Dat lea láhččojuvvon sihke politihkalaš ja hálddahuslaš doaimmaide.

Mun mannan jagi ledje maid stuorra hástalusat erenoamážit dan bušeahttaproseassa oktavuođas mii Sámedikkis lea leamaš ráđđehusain. 2015 rájes váikkuhišgođii ráđđehusa byrokratiijahuhttin- ja beavttálmahttinođastus juolludemiide sámi ulbmiliid várás. Ođastus galgá váikkuhit dasa ahte vearromáksiid ruđat árvvusadnojuvvojit ja dasa ahte almmolaš ruđat eai duvhlliduvvo. Dán sámi servodaga «beavttálmahttima» vuoitu sirdojuvvo Norgga searvevuhtii, ii ge sámi servodahkii gos beavttálmahttin dáhpáhuvvá. 2015:s moittii ON čearddalaš vealaheami vuostálastinlávdegoddi (CERD) aiddo fal dan ekonomalaš vealaheami gaskal dáža ja sámi álbmoga.

Háliidan maid giitit váimmolaččat buot hálddahusbargiid geat leat veahkehan min ollašuhttit buot min áigumušaid 2015:s. Dasto giittán mannan jagi buori politihkalaš ovttasbarggu ovddas.

Dát lea dušše muosáš buot dan barggus maid Sámediggi lea čađahan 2015: s. Dán jahkebarggus ovddiduvvojit min barggu bohtosat.

Aili Keskitalo

Sámedikki presideanta

1.2 Oassi – oahpásnuvvat doaimmain ja váldo- loguiguin

Gonagaslaš Majestehta Gonagas Ovllá V rabai vuosttaš Sámedikki golggotmánu 9. b. 1989.

Sámediggi lea sámi álbmoga álbmotválljen parlameanta Norggas ja lea iehčanas álbmotválljen orgána. Sámediggi galgá nannet sámiid politihkalaš sajádaga ja ovddidit sámiid beroštumiid Norggas, váikkuhit dasa ahte sámi álbmot oažžu dásseárvosaš ja vuoiggalaš meannudeami ja leat mielde láhčimin dilálašvuođaid dasa ahte sámit sáhttet nannet ja ovddidit gielaset, kultuvrraset ja iežaset servodateallima.

Sámiid álbmotválljen orgánan Norggas lea Sámedikki mihttomearrin oažžut dohkkehuvvot sámiid vuođđovuoigatvuođaid vuođđun dasa ahte gáhttet ja nannet sámi kultuvrra, giela ja servodateallima ja bisuhit iešguđet sámi árbevieruid.

Sámediggi lea demokráhtalaš reaidu sámi iešmearrideami várás ja ávkkálaš ja dárbbašlaš bálvalusaid ja fálaldagaid ovddideami várás sámi álbmogii. Sámediggi lea sámiid jietnaguoddi riikka ja riikkaidgaskasaš dásis. Sámediggi áigu váikkuhit dasa ahte vuoigatvuođat ON julggaštusas álgoálbmogiid vuoigatvuođaid birra, váldojuvvojit mielde daidda lágaide ja geavatlaš politihkkii mat váikkuhit min árgabeaivái.

Sámediggi jođihuvvo parlamentáralaš prinsihpa vuođul, mas ráđđejeaddji Sámediggeráđi doaibma lea vuođđuduvvon dievasčoahkkima luohttámuššii. Sámedikki dievasčoahkkin lea Sámedikki bajimus orgána ja váldi. Diggi heiveha iežas doaimma Lága vuođul Sámedikki ja eará sámi riektediliid birra (sámeláhka). Dievasčoahkkin mearrida dikki bargamušaid, oktan njuolggadusaiguin buot Sámedikki eará doaimmaid várás. Lávdegodde- ja dievasčoahkkimat dollojuvvojit njelljii jahkái. Lávdegodde- ja dievasčoahkkimat njukčamánus ja čakčamánus čađahuvvojit seamma vahkus, ja miessemánu-geassemánu ja skábmamánu-juovlamánu lávdegodde- ja dievasčoahkkimat dollojuvvojit sierra vahkuin go lávdegoddečoahkkimat lágiduvvojit guokte vahku ovdal dievasčoahkkima.

Sámediggeválga lágiduvvo juohke njealját jagi seamma beaivvi go stuorradiggeválga. Sámediggi lea sámediggeválgga bajimus válgaeiseváldi. 7 válgabiirre gokčet olles riikka, juohke válgabiire oažžu mandáhtaid biirre jienastuslogu sturrodaga vuođul. Oktiibuot válljejuvvojit 39 áirasa olles riikkas.

Dievasčoahkkinjođihangottis leat 5 lahtu maid dievasčoahkkima áirasat válljejit iežaset gaskkas gorrelohkoprinsihpa vuođul. Válgaáigodaga 2013 – 2017 dievasčoahkkinjođihangottis leat dát áirasat:

• Jørn Are Gaski, jođiheaddji

• Anita Persdatter Ravna, nubbijođiheaddji

• Marie Therese Nordsletta Aslaksen

• Mathis Nilsen Eira

• Aud Martinsen

Dievasčoahkkinjođihangotti bargamuššan lea gohččut Sámedikki lávdegodde- ja dievasčoahkkimiidda ja jođihit dievasčoahkkimiid Sámedikki čoahkkinortnega njuolggadusaid vuođul. Dasa gullá maid meannudit permišuvdnaohcamiid, ja dahkat daid mearrádusaid mat dárbbašuvvojit Sámedikki áššeráhkkaneami gažaldagain ja gažaldagain regulatiivva ja njuolggadusaid dulkoma birra.

Dievasčoahkkinjođihangoddi dat ovddida evttohusa dievasčoahkkimii Sámedikki áššemeannudeami njuolggadusaid oktavuođas ja Sámedikki politihkkáriid buhtadusaid oktavuođas. Dasa lassin lea dievasčoahkkinjođihangotti bargamuššan hálddašit Sámedikki jienastuslogu ja válgga Sámediggái, fuolahit ovddastandoaimmaid Sámedikki bealis ja nammadit Sámedikki oassálastiid čoahkkimiidda, konferánssaide ja nu ain.

Sámedikkit Suoma, Ruoŧa ja Norgga bealde leat ásahan oktasaš ovttasbargoorgána, Sámi parlamentáralaš ráđi. Ráđđi lea sámedikkiid gaskasaš ásahuvvon ovttasbargu dakkár áššiin mat gusket sápmelaččaide máŋgga riikkas dahje sápmelaččaide oktan álbmogin. Čállindoaibma gullá dan sámediggái mas lea presideantadoaibma. Sámi organisašuvnnat Ruoššas, geat leat sámeráđi miellahtut, leat dievaslaš miellahtut ráđis.

Buot Sámedikki áirasat leat lahttun ovtta dan golmma fágalávdegottis mat meannudit áššiid ja ovddidit evttohusaid Sámedikki dievasčoahkkimii:

• Plána- ja finánsalávdegoddi

• Bajásšaddan- fuolahus ja oahppolávdegoddi

• Ealáhus- ja kulturlávdegoddi

Fágalávdegottit leat ásahuvvon dainna áigumušain ahte ávkkástallat buot dainna sámepolitihkalaš máhtuin mii lea Sámedikki áirasiin, seammás go láhččojuvvo dasa ahte áirasat besset buorebut searvat daid áššiid ráhkkaneapmái, maid Sámedikki dievasčoahkkin galgá meannudit. Sámediggeráđi, vejolaččat dievasčoahkkinjođihangotti, evttohusa vuođul lávdegottit ovddidit evttohusa dievasčoahkkimii dain áššiin maid dievasčoahkkinjođihangoddi sádde lávdegottiide.

Dievasčoahkkimiid dulkojit njeallje bistevaš dulkka dáro- (ruoŧa-), davvisáme-, julevsáme ja lullisámegielas/-gillii (ruoŧagielas/-gillii), dađi mielde guhte giella geavahuvvo sárdnestuolus.

Fágalávdegottiid čoahkkimiid leat dulkojuvvon davvisámegielas dárogillii, okta dulka juohke lávdegottis.

Válgaáigodagas 2013 – 2017 leat dievasčoahkkimis dát áirasat

Plána- ja finánsalávdegoddi

• Kirsti Gusám, jođiheaddji

• Ronny Wilhelmsen, nubbijođiheaddji

• Toril Bakken Kåven

• Aud Marthinsen

• Laila Susanne Vars

• Marit Kirsten A. Gaup

• Knut Store

• Ellen Kristina Saba

• Jovna Zakarias Dunfjell

• Anita Persdatter Ravna

• Laila Nystad

• Piera Heaika Muotka

• Viktor Inge Paulsen

Bajásšaddan-, fuolahus ja oahppolávdegoddi

• Ellinor Marita Jåma, jođiheaddji

• Beaska Niillas, nubbijođheaddji

• Kjellrun Wilhelmesen

• Lars Oddmund Sandvik

• Johan Vasara

• John Kappfjell

• Vibeke Larsen

• Lars Filip Paulsen

• Sandra Márjá West

• Nanna Thomassen

• Inger Elin Utsi

• Jørn Are Gaski

• Hartvik Hansen

Ealáhus- ja kulturlávdegoddi

• Mariann Wolmann Magga, jođiheaddji

• Mathis Nilsen Eira, nubbijođheaddji

• Christina Henriksen

• Tor Gunnar Nystad

• Nora Marie Bransfjell

• Lisa-Katrine Mo

• Per Mathis Oskal

• Per A. Bæhr

• Marie Therese Nordsletta Aslaksen

• Arthur Tørfoss

• Isak Mathis O. Hætta

• Inger Eline Eriksen

• Kjetil Romsdal

Áigodaga 2013 – 2017 Sámediggeráđis leat dát áirasat:

• Presideanta Aili Keskitalo

• Ráđđelahttu Henrik Olsen

• Ráđđelahttu Ann-Mari Thomassen

• Ráđđelahttu Silje Karine Muotka

• Ráđđelahttu Thomas Åhrén

Sámediggeráđđi doaibmá Sámedikki «ráđđehussan» ja doaimmaha beaivválaš politihka. Buot Sámediggeráđi lahtut gullet NSR:i.

Sámediggi galgá leat geasuheaddji bargosadji mas sámi doaibma lea dovdomearkan, ja nu geasuhit áiggis áigái rivttes gelbbolašvuođa.

Sámedikki hálddahus lea lávdaduvvon 8 iešguđet báikái. Sámedikki parlameantavisti ja váldohálddahus lea Kárášjogas.

Kantuvrrat leat ásahuvvon deaŧalaš sámi guovlluide gos dat eanaš báikkiin juogadit lanjaid eará sámi ásahusaiguin. Dat addá sihke buriid fágabirrasiid ja deaŧalaš gealbobargosajiid smávva bargomárkaniin. Dasa lassin váikkuha lávdaduvvon kántorstruktuvra dasa ahte lea álkit fidnet bargiid ja dasa ahte bargit loktet bures go besse válljet bargosaji.

Sámedikki hálddahusas lea okta stába ja 7 fágaossodaga. Fágaossodagat leat fas juogaduvvon iešguđet fágajuhkosiidda. Hálddahusa bajimus jođiheaddji lea direktevra Rune Fjellheim. Muđui leat bajimus jođihangottis čuovvovaš ossodatdirektevrrat:

• Randi Romsdal Balto, Dievasčoahkkinstába

• Inger Eline Eira Buljo, Bajásšaddan ja oahpahus

• Magne Svineng, Ealáhus, kultuvra ja dearvvašvuohta

• Anne Britt Klemetsen Hætta, Giella

• Jan Roger Østby, Gulahallan

• Tommy Somby, Hálddahus

• Sunniva Skålnes, Kulturmuittut, areála ja biras

• Hege Fjellheim, Vuoigatvuođat ja riikkaidgaskasaš áššit

2015:s oaččui Sámediggi juolludusaid 7 iešguđet departemeanttas, mas Gielda- ja ođasmahttindepartemeantta juolludus dagai 66 %. Dasa lassin oaččui Sámediggi juolludusaid dáin departemeanttain 2015:s; Máhttodepartemeanta, Dálkkádat- ja birasdepartemeanta, Kulturdepartemeanta, Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta, Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanta ja Oljo- ja energiijadepartemeanta.

Jahkebarggut lassánedje ovttain 2014 rájes go ledje l41 jahkebarggu nu ahte 31.12.15 muttus leat 142 jahkebarggu. Sohkabealejuohku sámedikki hálddahusas lea 64 % nissonat ja 36 % dievddut. Jođihangottis leat 58 % nissonat ja 42 % dievddut. 2015:s lei mis fidnooahppi gii válddii fágareivve IKT bálvalusfágas ja son lea vuosttaš fidnooahppi gii lea váldán fágareivve maŋŋá oahppoáiggi Sámedikkis. Sámediggi lea maid váldán ođđa fidnooahppi IKT bálvalusfágas ja su oahppoáigi min luhtte lea guokte jagi. 2015:s ásahuvvojedje 16 virgádanášši ja gaskamearálaččat ohce 12,25 olbmo juohke virgái. Hálddahusbargiid gaskamearálaš ahki 2015:s lei 47,8 jagi.

Sámedikki mihttomearri lea ahte dat buozalmasjávkan maid doavttir dieđiha, ii galgga leat stuorát go 5,6 %. Doaktára dieđihan buozalmasjávkan lea lassánan 4,3 proseanttas 2014:s 6,2 prosentii 2015:s ja čájehan negatiiva soju, muhto buozalmasjávkama sivva dábálaččat ii vuolgge bargodilis. Vuolábealde oaidnit mo doaktára dieđihan buozalmasvuohta lea rievdan áigodagas 2012 – 2015.

Turnover Sámedikkis 2015:s lei 0,7 %, mii adnojuvvo leat uhccán.

1.3 Oassi – jagi doaimmat ja bohtosat

1.3.1 Giella

Juolluduvvon submi: 74,868 miljon ru.

Sámedikkis leat njeallje áŋgiruššansuorggi mainna juksat deaŧaleamos mihttomeari eanet giellageavaheaddjit ja eanet sámegielaid geavaheapmi.

Dán mihttomeari juksama várás leat mis giellaossodagas ekonomalaš váikkuhangaskaoamit ja hálddahuslaš resurssat.

Ekonomalaš váikkuhangaskaomiid boađus 2015:s čájeha 3 995 699 ru. uhcit geavaheapmi bušeahta ektui. Njuolggadoarjagiid ruovttoluottageassin dagaha stuorámus oasi dás, erenoamážit guovttegielatvuođadoarjagat main ruhtageavaheami raporteren ii leat dohkkehuvvon. Ruovttoluottageassimat čujuhit ahte sámediggi čuovvola njuolggadusaid. Giellaprošeavttaid rabas ohcanáigemearri dagahii ahte bohte eanet ohcamat ohcanvuđot prošeavttaide go ovdalis jagiin. Sámediggi vuordá dattetge ahte ohcanhivvodat lassána go ohccit hárjánit ođđa ortnegii.

1.3.1.1 Ovddasvástádus sámegielas

Sámediggi ja sámi suohkanat leat ovttas suokkardan mo vejolaš suohkanovttastupmi váikkuha sámi álbmogii ja daidda bálvalusaide maid suohkanat fállet. Čilgehus Suohkanođastus ja sámi beroštusat almmuhuvvui čakčamánus 2015. Čilgehusa váldoráva lea ahte Sámediggi ii rávve sámi eanetlohkosuohkaniid čađahit ovttastumi suohkaniiguin mat leat olggobealde sámegiela hálddašanguovllu.

Sámediggi lea álggahan dálá sámi giellalágaid evaluerema. Guovddáš eiseválddit leat nammadan lávdegotti man mandáhta lea geahčadit dálá lágaid ja evttohit vejolaš buoridemiid. Sámediggi lea lágidan ja gaskkustan giellalávdegoddái daid dieđuid maid sii leat jearahan.

Nordlandsforskning lea Sámedikki ovddas evalueren guovttegielatvuođadoarjaga. Maŋŋonemiid geažil čielggadanbarggus almmuhuvvo raporta ođđajagimánus 2016. Bohtosat galget geavahuvvot viidásat barggus buoridit juolludaneavttuid guovttegielatvuođasuohkaniidda. Dát attášii buoret gielddalaš bálvalusaid sámegillii.

1.3.1.2 Sámegiela rámmaeavttut

Davviriikkalaš ovttasbargoprošeakta Sámi Giellagáldu loahpahuvvui geassemánus 2014. Ođđa tearpmat leat eaktun sámegiela geavaheapmái juohkebeaivválaččat, čálalaččat, mediain, sosiála mediain, ja buot eará giellaarenain. Mihttomearrin lea ahte terminologiijaovddideapmi, kvalitehtasihkkarastin ja normeren galgá dahkkojuvvot doaibmi davviriikkalaš giellaovttasbargoorgánas, mas lea sihke fágalaš ja gielalaš gelbbolašvuohta. Suoma, Ruoŧa ja Norgga bealde Sámedikkit ohce iežaset riikkain ruđa barggu joatkimii muhto dušše Norgga bealde Sámediggi oaččui juolluduvvot ruđaid stáhtabušeahta bokte iežas doibmii. Nu ii šaddan ge Sámi Giellagáldu bistevaš doaibman. Giellabargu mii doaibmá rájáid rastá lea deaŧalaš dasa ahte sihkkarastit sámegielaide oktasaš vuođu vai giela sáhttá geavahit rájáid rastá. Danne ohce sámedikkit EU-Interreg ruđaid joatkkaprošeavtta álggaheapmái.

Sámediggi oidná dárbbu dasa ahte davviriikkaid ráđđehusaid áŋgiruššan doarjumin sámegielaid gáhttema ja ovddideami, nannejuvvo ja koordinerejuvvo buorebut go dál. Buot sámegielat lea mielde UNESCO áitojuvvon gielaid listtas, ja nationálastáhtat leat geatnegahttojuvvon čađahit doaibmabijuid nationála dásis sihkkarastin dihtii sámegielaid boahtteáiggi. Sámediggi oaidná ahte nationála doaibmaplánat sámegielaid várás davviriikkain, berrešedje buohtalastojuvvot ja giellaealáskahttin-, -ovddidandoaimmaid berrešii geahččat rájáidrasttideaddji perspektiivvas ja gudnejahtidettiin Sámedikki iešmearrideami sámegielaid badjel.

Sámi Giellagáldu jotkojuvvui borgemánus. Eaktun dasa ahte Sámi giellagáldu galgá sáhttit leat ulbmillaš ortnet dasa ahte gáhttet ja ovddidit sámi gielaid, lea ahte davviriikkalaš stáhtat ovttas leat mielde ruhtadeamen ásahusa bistevaččat. Julevsámegielas eai leat ovdal leamaš čállojuvvon njuolggadusat/prinsihpat mo heivehit loatnasániid ja vierissániid julevsámegillii. Dat lea guhká hehtten oahpponeavvuid ráhkadeami julevsámegielas ja julevsámegillii. Dat prinsihppa mo heivehit loatnasániid ja vierissániid julevsámegillii, lea okta dain deaŧaleamos mihttomeriin mii lea juksojuvvon dán oanehis prošeaktaáigodagas. Dál lea vejolaš čađahit eará gielladoaibmabijuid nu go ráhkadit oahpponeavvuid sámegielas ja sámegillii. Sámediggi lea ovttas sámegielat fágaolbmuiguin ođasmahttán riektačállinmála davvisámegiela várás (Riektačállinrávvagat). Dat lea leamaš gulaskuddamis ja lea meannuduvvon Sámi Giellagáldus. Gihpa almmuhuvvo 2016:s.

Sámediggi addá rávvagiid sámi báikenamaid ja daid čállinvugiid oktavuođas. Okta dain sivain lea ahte sámi báikenamat, mat meannuduvvojit báikenammalága vuođul, galget geavahuvvot galbbain ja kárttain. Duohtavuođas, maid maiddái raporta Sámi logut muitalit 6 čujuha, váldá guhkes áiggi ovdalgo sámi namat ihtet galbbaide, vaikke vel gávdno ge mearriduvvon hápmi Báikenammalága vuođul. Suohkanat dohkkehit poastačujuhusaid, ja dan oktavuođas lea Sámediggi addán rávvagiid.

1.3.1.3 Giellageavaheaddjit

Sámi giellaáŋgiruššamat mánáid ja nuoraid várás eanedit sámegielat fágaolbmuid logu boahtteáiggis buot servodatsurggiin.

Giellakampánnja Sámás muinna / Snakk samisk t’ mæ loahpahuvvui ovttas Guovdageainnu beassášfestiválain, buriin bohtosiin. Sullii 1000 sámi nuora serve kampánnja loahpaheapmái.

Sámediggi juolluda giellamovttiidahttinstipeandda daidda ohppiide geain lea sámegiella fágan joatkkaoahpus.

2012 lei buoremus jahki, go 193 oahppi ohce stipeandda sámegiela várás vierisgiellan. Ohcanhivvodat dán ohppiidjoavkkus lea njiedjan 92 ohcamiin 2012 rájes 2015 rádjai. Eat dieđe siva njiedjamii, go mis eai leat logut mat muitalit galle oahppis lea sámegiella vierisgiellan. Daid ohppiid lohku, geain lea sámegiella vuosttaš ja nubbi giellan, lea viehka dássit, muhto erohus lea stuoris daid ohppiid logu gaskkas geain lea sámegiella fágasuorggis ja daid ohppiid gaskkas geat ožžot stipeandda. Uhcidan dihtii dán erohusgaskka mii jugiimet dieđuid stipeandda birra 2015:s buot joatkkaskuvllaide viđa davimus fylkkas. Dan mii dahkat maiddái 2016:s.

Hupmansyntesa lea šaddan deaŧalaš doarjjan oahppanproseassas doaibmavádjit ohppiide ja olbmuide geat iešguđet sivaid geažil eai máhte lohkat. Sámediggi lea ovttas Acapela Group AB:in, Divvun:in ja Giellatekno:in Romssa universitehtas ráhkadan hupmansyntesa davvisámegiela várás mii almmuhuvvui geassemánus 2015.

• Njuolggadoarjja lea juogaduvvon daidda doaibmabijuide mat leat geatnegahttojuvvon lága vuođul ja daidda mat eai leat geatnegahttojuvvon lága vuođul.

• 10 suohkana: 19 000 ássi

• 4 fylkkasuohkana: 500 000 ássi

• 14 sámi giellaguovddáža: 18 000 olbmo olahusjoavkkus

1.3.1.4 Sámegiela geavaheapmi

Čilgehusas Suohkanođastus ja sámi beroštusat boahtá ovdan ahte sámegiela hálddašanguovllu suohkanat rihkkot sámelága giellanjuolggadusaid beaivválaččat. Fylkkamánni lea váiddainstánsa ja 2015:s eai lean Sámedikkis dieđut dan birra ahte ovttage dan njealji fylkkamánnái livččii boahtán váidda sámelága 3. kapihttala čuovvoleami geažil. Hástalusat leat guovtteláganat, suohkanat eai čuovvol sámelága njuolggadusaid ja sámegiela geavaheaddjit eai geavat váidinvejolašvuođa. Sámediggái dát ášši lea oahpis ja lea álggahan guovttegielatvuođa ulbmilstivrejuvvon ruhtadanortnega evaluerema, ja guovddáš eiseválddit leat nammadan lávdegotti mii galgá guorahallat giellanjuolggadusaid. Lávdegotti mandáhtas boahtá ovdan earret eará ahte giellanjuolggadusaid áittardandoaibma galgá guorahallojuvvot.

2015:s juolludii Sámedikki dievasčoahkkin 73,8 milj. ru sámegillii. Das juogaduvvui 48,4 milj. ru sámegiela hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide. Dat mearkkaša ahte sullii 500 000 olbmo sámi giellahálddašanguovllus Norggas ožžo 2015:s vejolašvuođa geavahit sámegiela go lei oktavuohta gielddaiguin ja stáhta orgánaiguin.

Sámediggi lea juohkán ná daid njuolggadoarjagiid mat eai leat lága bokte geatnegahttojuvvon:

Sámediggi lea leamaš mielde ruhtadeamen 13 sámi giellaguovddáža mat oktiibuot dán jagi leat čađahan sullii 30 jahkebarggu. Sullii 18 000 olbmo ásset sámi giellaguovddážiid doaibmaguovllus ja sis lea dakko bokte leamaš vejolašvuohta searvat sámi gielladoaimmaide.

Sámi giellaguovddážiid doarjjaortnet lea ođasmahttojuvvon, dan geažil go ovddit málles lei váilevaš einnostanvejolašvuohta. Dakko bokte ahte ođasmahttit 3-jahkásaš doaibmaplánaid giellakurssaid ja giellaarenaid ektui, deattuhuvvo giellanannen, mii lea giellaguovddážiid váldodoaibma. Dat addá vejolašvuođa mihtidit báikegottiid sámegielalaš ovdáneami.

2015:s juolluduvvui prošeaktadoarjja 37 prošektii, mii lea veaháš lassáneapmi 2014 ektui.

Sámediggi čujuha dasa ahte lea leamaš riikkaidgaskasaš fuomášupmi sámegiela geavaheami iešguđet beliid oktavuođas Norggas. ON Nállevealahanlávdegoddi lea iežas rávvagiin Norgga ráđđehussii 2011:s cuiggodan sámi dulkkaid ja dulkonbálvalusa váilli dearvvašvuođasuorggis ja riektelágádusas dakkár suorgin mas nationála eiseválddit fertejit čađahit sierra doaibmabijuid. Viidáseappot oaidná Sámediggi dárbbu buoret statistihkalaš vuđđui árvvoštallat ulbmilolahusa sámi giellapolitihkas, dás maiddái sihke kvantitatiiva ja kvalitatiiva statistihka.

Sámi oktasaš identitehta čatnasa sámi searvevuhtii, oktasaš sámi kultuvrralašgovastagaide ja oppasámi áddejupmái das mii sápmelašvuohta lea rastá nationálastáhtaid rájáid.Dat čatnasa maiddái sápmelaččaid stáhtusii álgoálbmogin ja min ovddasvástádussii sihkkarastimis ja ovddideamis min gielaid boahtteáiggi. Sámi giela, kultuvrra ja sámi servodagaid gáhtten ja ovddideapmi sápmelaččaid iežaset eavttuid vuođul mearkkaša ahte sámegielaid stáhtusa ferte nannet. Giela mearkkašumi geažil identitehtamearkan lea deaŧalaš ahte eanebut besset oahppat sámegiela.

1.3.2 Kultuvra

Sámedikkis leat njeallje áŋgiruššansuorggi maiguin juksat dan mihttomeari ahte mis galgá leat ealli ja juohkelágan sámi dáidda- ja kultureallin mas lea buorre kvalitehta ja lea buohkaid olámuttus.

Juolluduvvon submi: 106,736 miljon ru.

1.3.2.1 Čielgasat ovddasvástádus sámi kultuvrras

Mihttomearrin lea ahte Sámediggi galgá leat okta dain deaŧaleamos eaktudeddjiin sámi dáidaga ja kultuvrra ovddideapmái. Sámediggi lea čielgasit dadjan ahte min kulturáŋgiruššamis deattuhuvvo addit sámi dáiddáriidda ovdánanvejolašvuođaid dáiddáršiehtadusa ja ohcanvuđot ortnegiid bokte ja addit sámi kulturásahusaide buriid rámmaeavttuid.

Gulahallamis guovddáš eiseválddiiguin kulturáššiid birra lea Sámediggi erenoamážit deattuhan ođđa vistti Saemien Sijte:i, ovddidanplánaid Beaivváš Sámi Našunálteáhtera várás, rámmaeavttuid sámi museaide dáža museaid ektui, máhcahanprošeavtta Bååstede, ávvočalmmusteami Tråånte 2017, sámi girjerádjofálaldaga, stáhtaortnegiid heaittiheami oktan guovddášásahusaiguin ja sámi sisdoalu stuorradiggedieđáhusas oktasaš sáddagiid birra. Sámediggi vásiha ahte ráđđehus ii mieđit sámi dárbbuide kultursuorggis 2015:s. Hálddahuslaš konsultašuvnnat lea čađahuvvon stuorradiggedieđáhusa oktavuođas dábálaš sáddagiid birra.

Sámediggi lea joatkán ovttasbarggu Norgga kulturráđiin 2015:s dainna ulbmiliin ahte oainnusmahttit regionála eiseválddiid ovddasvástádusa sámi dáidagis ja kultuvrras, mii lea mielde nannemin sámi kultuvrra, dás maiddái vuoiŋŋalaš sámi kulturárbbi.

Sámediggi oaivvilda ahte dárbbašuvvo nannet kulturpolitihka nationála sámepolitihkas, mas deaŧalaš sámi kulturpolitihkalaš prošeavttat ožžot dan doarjaga mii dárbbašuvvo dasa ahte gáhttet ja viidáseappot ovddidit sámi kulturovdanbuktimiid máŋggabealatvuođa. Sámediggi oaivvilda ahte dakkár nannen kultursuorggis eaktuda ahte stáhta eiseválddit ovttasráđiid Sámedikkiin gávdnet ođđa vugiid mo buohtalastit kulturpolitihka. Sámediggi čujuha dasa ahte ovddeš nationála kulturnannemat uhccán leat boahtán sámi kultuvrii ávkin.

1.3.2.2 Buorit rámmaeavttut sámi dáiddáriidda

Dáiddáršiehtadusa bokte lea Sámedikkis mihttomearrin fuolahit ahte sámi dáiddáriin leat buorit ja einnostanvejolaš rámmaeavttut doaibmaseaset. Dan ollašuhttimii, ja dasa ahte addit sámi dáiddáriidda stuorát ovddasvástádusa sámi dáidaga ovddideamis, lea Sámedikkis ja Sámi dáiddárráđis leamaš ovttasbargošiehtadus 2004 rájes. 2015:s sohpe bealit ođasmahttit dán ovttasbargošiehtadusa áigodahkii 2016-2019. Ovttasbargošiehtadusas leat mihttomearit sámi dáiddapolitihkkii ja njuolggadusat jahkásaš dáiddáršiehtadusa šiehtadallamiidda. Jagi 2015 dáiddáršiehtadusa ekonomalaš rámma lei 7,1 milj. ru. Dat lea dagahan ahte Sámi dáiddárráđđi ja sámi dáiddárorganisašuvnnat leat ožžon buriid vejolašvuođaid láhčit organisašuvnnaid doaibmamii, ja maiddái oažžut sadjái fágakonsuleanttaid sámi čáppagirjjálašvuođas, juoigamis, musihkas, dánsumis ja teáhteris, filmmas ja govvadáidagis ja dáiddaduojis. Dat lea addán einnostanvejolašvuođa sámi dáiddaeallimii, ja addá sámi dáiddáriidda stuorra váikkuhanfámu sámi dáidaga ovddideapmái. Dáiddastipeandaortnet lea deaŧalaš dasa ahte sihkkarastit buriid ekonomalaš rámmaid sámi dáiddáriidda, ja dasa ahte addit ovttaskas sámi dáiddárii vejolašvuođa dáiddalaš ovdáneapmái. Dat lea mielde ovddideamen máŋggabealat ja rikkis sámi dáidda- ja kultureallima illun ollugiidda, maiddái ollugiidda olggobealde sámi servodaga.

Sámediggi nammadii 2015:s bargojoavkku mii galgá geahčadit ovddidanvejolašvuođas juoigamii ja sámi musihkkii. Bargojoavku geige álgo geahčen 2016 raportta dillečilgehusain ja rávvagiiguin. Bargojoavkku 2015 doaibma lea veahkehan buoridit gulahallama fágaorganisašuvnnaiguin, ja addán Sámediggái ođasmahttojuvvon dieđuid juoigama ja sámi musihka stáhtusa, dárbbuid ja hástalusaid birra. Bargu čuovvoluvvo 2016:s.

Sámediggi juolludii 2015:s 2 552 000 ru ruhtadit juoigan- ja musihkkaalmmuhemiid, ja gierdomátkkiid, konsearttaid, artistahonoráraid ja mátkedoarjaga sámi artisttaide. Sámi musihkka mielde nannemin identitehta ja das lea erenoamáš stuorra mearkkašupmi das ahte čalmmustahttit sámi identitehta ja Norgga máŋggakultuvrralaš riikan. Boađusin lea ahte sámi musihkka lea olámuttus ollugiidda.

Eanaš juoigan ja musihkka lea vuosttažettiinalmmuhuvvon dan doarjaga vuođul maid Sámediggi addá, ja lea mielde mearrideamen ahte almmuhuvvo go sámi musihkka oppanassiige.

Sámediggi álggahii 2015:s prošeavtta ovttas Sámi dáiddárráđiin (SDR), gohčoduvvon čállioahppu. Prošeavtta duogáš lea ahte Sámi dáiddárráđđi (SDR) čoahkkimis Sámedikkiin lea čilgen dárbbu oažžut nuoraid čállit ja almmuhit čáppagirjjálaš čállosiid sámegillii. Čállioahpu bajimus mihttomearri lea movttiidahttit eanet sámegielat čáppagirjjálašvuođa almmuhemiide nuoraid várás. Prošeakta galgá loktet boahtteáiggi čálliid girjjálaš gelbbolašvuođa. Prošeakta lea virgádan prošeaktajođiheaddji ja fágaovddasvástideaddji ja váldán ohppui 11 oassálasti. Dáid gaskkas galgá okta čállit lullisámegillii, ja earát davvisámegillii.

2015:s juolludii Sámediggi 6 302 000 ru buvttadandoarjjan čáppagirjjálašvuođa- ja fágagirjjálašvuođa almmuheapmái sámegielaide. Sámediggi lea válljen áŋgiruššat erenoamážit girjjálašvuođa almmuhemiin boarrásat mánáide ja nuoraide, sihke originálagirjjálašvuođa ja jorgalemiid. Dán áŋgiruššama boađus lea ahte sámi mánát ja nuorat ožžot buori girjjálašvuođafálaldaga iežaset eatnigillii. Eanaš sámegielat girjjálašvuohta lea vuosttažettiin almmuhuvvon dainna doarjagiin maid Sámediggi addá, ja danne lea buvttadandoarjja mearrideaddjin dasa ahte lágádusat galget nagodit almmuhit sámegiela girjjálašvuođa.

1.3.2.3 Sámi kulturásahusat arenan sámi kultuvrra gaskkusteapmái ja muosáheapmái

Sámedikki mihttomearri lea oččodit fágalaččat nana sámi ásahusaid mat leat buorit arenan sámi dáidaga ja kultuvrra ovddideapmái. Ovttasbargu ja gulahallan sámi kulturásahusaiguin lea deaŧalaš strategiija dán barggus. Jahkásaš gulahallančoahkkimiin besset ásahusat ovddidit iežaset dárbbuid ja hástalusaid. Dat addá Sámediggái vejolašvuođa áddet ásahusaid hástalusaid ja dárbbuid. Vaikke vel leat ge gáržžes ekonomalaš rámmat, de lea Sámediggi maiddái 2015:s várren eanet kulturáigumušaide ja kulturásahusaide sámediggebušeahtas go dan maid Kulturdepartemeanta lea juolludan. Sámediggi áigu gárvvistit sámediggedieđáhusa sámi kulturásahusaid birra álgogeahčen 2016.

Sámi teáhterat Beaivváš Sámi Našunálateáhter, ÅarjelhsaemienTeatere ja Sámi mánáidteáhter lea 2015:s buvttadan máŋga čájáhusa ja mátkkoštan eatnašiin. Ođđa teáhtervistti prošekteren Beaivváš Sámi Našunálateáhtera várás lea uhccán ovdánan 2015:s. Mihttomearrin lea oažžut stáhtabušehttii ruđaid teáhtervistti ovdaprošekterema álggaheapmái, dan ohcama vuođul mii lea sáddejuvvon Kulturdepartementii. Sámedikki áigumuš lea váldit hálddašanovddasvástádusa Beaivváš Sámi Našunálateáhteris dainna lágiin ahte váldit badjelasas geatnegasvuođa nannet ja ovddidit doaibmabušeahta go ođđa teáhtervisti huksejuvvo.

Sámi festiválat sturrot ja ovdánit, ja eatnašiin leat ollu galledeaddjit. Márkomeannu festiválas lei galledeaddjiolahus 2015:s, maŋŋágo 2014 geavahuvvui festivála evalueremii ja ođđasis struktureremii. Sámediggi lážii festivála ovddideapmái dakko bokte ahte bisuhit doaibmabušeahta 2015:s. Sámediggi lea máŋgga oktavuođas dadjan čielgasit Ráđđehussii ahte mii leat fuolastuvvan go guovddášfestiválaid ortnet lea heaittihuvvon ja go Riddu Riđđu-festivála lea massán einnostanvejolaš ruhtadeami.

Sámi museat leat deaŧalaš ásahusat maid Sámediggi vuoruha hui bajás. 2015:s bohte guokte ođđa ásahusa sámediggebušehttii museaid njuolggodoarjagiid bokte. Dat ledje Sámi museasearvi ja Bååstede. Bååstede sámi kulturárbbi máhcahemiin Norgga álbmotmuseas/Kulturhistorjjálaš museas, ja bargu lea dál ráhkkananmuttus guorahallat arkiivaávdnasiid ja ráhkkanit dávvirkonserveremiin. Sámi museat barget maid dan ala ahte ráhkkanit kulturárbbi vuostáiváldimii.

Sámediggi háliida eanet deattuhuvvot iešguđet sámi kulturásahusaid ovddidandárbbuid, nu ahte dat sáhttet ovdánit iežaset eavttuid vuođul ja leat mielde bisuheamen kulturmáŋggabealatvuođa Sámis. Sámediggi oaivvilda ahte sámi kulturásahusaid dárbbut váldojuvvojit menddo uhccán vuhtii guovddáš kulturpolitihkalaš nannemiid dahje áŋgiruššamiid oktavuođas. Dán berre čoavdit Sámedikki ja departemeantta gaskasaš konsultašuvnnaid bokte, ja dan bokte ahte árjjalaččat váldit mieldesámi kulturásahusaid go ráđđehus pláne ođđa kulturpolitihkalaš áŋgiruššamiid.

1.3.2.4 Sámi valáštallan

Sámediggái lea deaŧalaš láhčit máŋggabealat valáštallandoaimmaide sámi álbmoga várás. Dan vuođul ovddidii Sámediggeráđđi 2015:s čilgehusa sámi valáštallama birra. Čilgehus meannuduvvui Sámedikki dievasčoahkkimis čakčamánus. Sámediggi lea mielde ruhtadeamen sámi valáštallanorganisašuvnnaid ja servviid doaimmaid. Valáštallamis lea deaŧalaš sadji sámi servodagas mii sihke nanne identitehta, hávskuda ja dearvvašmahttá. Sámi valáštallanorganisašuvnnat galget beassat addit valáštallanfálaldaga sihke ollugiidda ja buoremusaide. Lea deaŧalaš ahte mis leat arenat dakkár rumašlaš doaimmaide, mat leat mielde čatnamin oktavuođaid erenomážit sámi mánáid ja nuoraid gaskkas, ja gos sámi gullevašvuohta, sámi duogáš ja sámi kultuvra ja giella lea lunddolaččat vuođđun.

Sámi valáštallanorganisašuvnnat lágidit ollu iešguđet valáštallandoaimmaid. Ollu dáin valáštallandoaimmain, nu go heargegilvvohallamis ja njoarosteamis, leat oasit árbevirolaš sámi kultuvrras, ja leat dál vuođđun alladási valáštallamii ja lihkadeapmái. Danne lea valáštallan deaŧalaš dakkár árbevirolaš sámi doaimmaid kulturguoddimii, mat muđui jávkkašedje.

Sámediggi atná positiivan dan ovdáneami go sámi valáštallit besset searvat valáštallamiidda ja kulturdoaimmaide ovttas eará riikkaid doaimmaheddjiiguin. Sámi nuorat servet juohke nuppi jagi Artic Winter Games lágidemiide, mat 2016:s lágiduvvojit Ruonáeatnamis. Dáidda lágidemiide servet eará árktalaš guovlluid nuorat, ja sámi nuorat sáhttet dieinna lágiin oažžut oktavuođa eará árktalaš nuoraiguin ja álgoálbmotnuoraiguin.

Sámediggi oaidná dan dárbbu mii sámi valáštallamis lea eanet kultuvrralaččat heivehuvvon valástallanarenaide ja rusttegiidda, dát guoská erenoamážit dakkár sámi valáštallansurggiide nu go heargegilvvohallamiidda mat guhká leat dárbbašan heivehuvvon valáštallanrusttegiid.

1.3.2.5 Sámi mediat

Sámedikki barggu mihttomearri sámi mediain lea hukset ja ovddidit dakkár sámi mediaid mat váikkuhit servodatáŋgiruššama.

Sámediggái lea deaŧalaš ahte mis leat máŋggalágan aviissat, prentosat ja eará mediat mat leat mielde ovddideamen sámi servodaga, ja mat leat mielde láhčimin bajásčuvgehussii ja gaskkusteapmái, ja oaivillonohallamiidda ja servodatdigaštallamii. Lea maid deaŧalaš giellaovddidanperspektiivvas ahte leat máŋggalágan mediat mat geavahit sámegielaid árjjalaččat. Sámediggi lea 2015:s joatkán áŋgiruššama sámi mediaiguin ja prentosiiguin.

Leat čađahuvvon hálddahuslaš konsultašuvnnat stuorradiggedieđáhusa 38 (2014-2015) «Open og opplyst. Allmennkringkasting og mediemangfald» birra. NRK rolla ja ovddasvástádus mediafálaldaga ovddideamis sámi álbmogii, sámi mediafálaldaga nannemis ja ovddideamis sámi servodaga ovdáneami vuođul, lei earret eará deaŧalaš Sámediggái. Sámediggi válddii maid ovdan dan ahte sámi prográmmasisdoallu ferte leat oassin vejolaš ođđa šiehtadusas gaskkustangeatnegas gávppálaš oktasaš sáddagiin. Konsultašuvnnain bijai Sámediggi ovdan sávaldaga oažžut sámi ovddastusa dan mediašláddjivuođalávdegoddái, maid ráđđehus nammadii 2015 čavčča. Lávdegoddi galgá čielggadit mo ekonomalaš váikkuhangaskaoamit mediasuorggis buoremus láhkai sáhttet lágiduvvot movttiidahttin dihtii mediašláddjivuhtii. Kulturdepartemeanta lea čuovvolan oasi Sámedikki árvalusas stuorradiggedieđáhussii, muhto mediašláddjivuođalávdegoddi nammaduvvui 2015 čavčča sámi ovddasteaddji haga.

1.3.2.6 Ávvudeapmi Tråante 2017

2017:s čalmmustahttá 100-jagi ávvudemiin sámi álbmoga vuosttaš riikkačoahkkima mii lei Roandimis guovvamánu 6. b. rájes 9. b. rádjai 1917. Sámediggi, Lulli-Trøndelága fylkkasuohkan ja Roandima suohkan áigot ovtta čalmmustahttit dán sámeálbmoga historjjá deaŧalaš dáhpáhusa. Ávvudeapmi 2017:s čalmmustahttá sámiid historjjá, ja dan demokratiijaovdáneami mii lea dáhpáhuvvan, muhto geahččá maid ovddasguvlui ja jearrá maid mii sáhttit dahkat vai demokratiija viidána min áiggis. Ávvudeapmi galgá leat rabas ja čohkket sámiid oktan álbmogin njealji riikkas. Tråante 2017 galgá lágidit guokte stuorra konferánssa. 4. Sámi parlamentarihkkárkonferánsa 2017 ovddasteddjiiguin Suoma, Norgga ja Ruoŧa bealde sámedikkiin ja Ruošša bealde sámiid ovddasteddjiiguin, ja 21. Sámekonferánsa Sápmi 2017. 2015:s dahke Sámediggi, Lulli-Trøndelága fylkkasuohkan ja Roandima suohkan ovttasbargošiehtadusa Tråante 2017 lágideapmái. Ovttasbargošiehtadusas dadjet bealit ahte prošeakta dárbbaša ruhtadeami stáhtas.

1.3.3 Girjerádju

Sámedikki girjeráju barggu váldomihttomearri lea eanedit máhtu sámi girjjálašvuođa birra.

Juolluduvvon submi: 9 miljon ru.

1.3.3.1 Gaskkustandoaibma

Sámedikki girjerádju oastá ja lagada buot sámi girjjálašvuođa, sámi oahpponeavvuid ja eará ávdnasiid sámegillii ja eará gielaide sámi dilálašvuođaid birra. Stuorra oassi luoikkahemiin lea dat maid eará fága- ja álbmotgirjerájut diŋgojit. Dasa lassin luoiká girjerádju girjepáhkaid girjebussiide ja eará girjerájuide. Nationála girjerádju lea geatnegas lágidit girjerádjoávdnasiid Sámedikki girjerádjui. Geatnegaslágideapmái gullet buot girjjit ja dokumeanttat almmuhuvvon Norggas mat leat sámegillii dahje oasit teavsttas lea sámegillii, geahča Lága geatnegaslágideami birra (Lov om pliktavlevering). Sámedikki girjerájus lea maid ovddasvástádus doaimmahit hálddašangirjeráju Sámedikki bargiid ja politihkkáriid várás. Čájehuvvo ahte dát bálvalus lea hui deaŧalaš, ja dat lea maŋimus jagiid viidánan ja girjerádjui váldet ollu bargit oktavuođa.

Sámediggi oažžu dál njuolggadoarjaga gávcci sámi girjebussii. 2015 várás juolluduvvui oktiibuot 8 974 000 ru. Doarjjaortnega mihttomearri lea addit sámi girjerádjobálvalusaid mat leat buorit ja álkit olámuttus olles sámi álbmogii ja earáide.

Sámediggeráđđi lea doallan gulahallančoahkkima girjebussiiguin. Girjebussiid ovddasteaddjit muitaledje stáhtusa ja hástalusaid birra, ja Sámediggi bijai ovdan girjebussiid siskkáldas kártema. Muhtun girjebusset doibmet kulturbussen mas deattuhuvvojit čájáhusat ja iešguđet lágideami busses, lassin luoikkaheapmái. Árbevirolaš girjebussiin lea uhcit sadjit čájáhusaide ja lágidemiide, váldodoaibman lea luoikkaheapmi.

Sámediggi čađahii siskkáldas kártema mii sáddejuvvui girjebussiide. Gažaldagat ráhkaduvvojedje daid eavttuid vuođul mat leat biddjojuvvon ortnegii, seammás go mii háliidit gullat mo sii oidnet boahtteáiggi girjebussedoaimma. Kárten čájehii ahte girjebussiin leat hui iešguđet lágan girjjálašvuohta sámegillii. Okta vástidii ahte sis luoikkahit uhccán sámegielat ávdnasiid go leat uhccán olbmot mat hállet sámegiela dan guovllus gos girjebusse vuodjá. Eanaš girjebussiin lea luoikkaheapmi njiedjan. Dan gažaldahkii ahte mo sii oidnet boahtteáiggi girjebussedoaimma, vástidedje eatnašat ahte ain bistá dárbu girjebussedoibmii sin guovllus. Sii háliidit maid eanet deattuhit lágidemiid ja gaskkusteami girjebusses.

1.3.3.2 Girjerádjoovdáneapmi

Sámedikki girjerájus lea erenoamáš ovddasvástádus das ahte bajidit girjerájuid gelbbolašvuođa sámi girjjálašvuođa ja kultuvrra birra. Girjerájut ja girjebusset vástidit ahte sii háliidit dakkár Sámedikki girjeráju mii bargá eanet árjjalaččat gaskkustemiin, fágalaš bagademiin ja sámi girjerádjobálvalusa ovddidemiin.

Sámedikki girjerádju lágidii sámi girjjálašvuođabeivviid golggotmánus Sámedikkis. Máŋga sámi girječálli lohke iežaset girjjiin. Oktiibuot ledje sullii 80 oasseváldi, sihke bibliotekárat ja eará berošteaddjit. Joatkkaskuvlaoahppit oassálaste goappašiid beivviid. Sámi girječállit ledje hui duhtavaččat go sii besse oahpásmahttit iežaset girjjiide, ja oasseváldit ledje bures duhtavaččat prográmmain.

1.3.4 Mánáidgárdi

Juolluduvvon submi: 11,297 miljon ru.

Sámedikki mánáidgárdesuorggi váldomihttomearri lea ahte sámi giella, kultuvra, árbevierut ja vuođđoárvvut leat oidnosis mánáidgárddiin. Sámediggi lea ožžon evaluerejuvvot mánáidgárddiid doarjjaortnegiid, gárvvis 2015:s. Evalueren čájeha bures mánáidgárddiid doarjjaortnegiid ja gielladili váikkuhusaid. Nordlandsforskning (2015) cealká loahpalaččat ahte mánáidgárddiid doarjjaortnega beaktu lea buorre. Evalueren evttoha rievdadusaid doarjjaortnegiin, juoidá maid Sámediggi áigu geahčadit 2016:s.

2015:s geavahuvvui 11 296 975 ru ja 100 000 ru geavahuvvui lágidit guokte seminára mánáidgárdebargiid várás.

Dát lea 108 025 ru unnit geavaheapmi go bušeahttas. Sivvan lea vuosttažettiin badjelmeare geavaheapmi ortnegis pedagogalaš ávdnasat. Dat lea gokčojuvvon ovddeš jagiid doarjagiid ruovttoluotta geassimiin ja ovtta doarjaga ruovttoluotta máksimiin.

Geassemánus 2015 dohkkehii dievasčoahkkin doaibmaplána sámi mánáidgárdefálaldaga várás. Doaibmaplána váldodeattu lea biddjojuvvon dasa ahte láhčit buoret kvalitehtii sámi mánáidgárdefálaldagas. Doaibmaplánas leat deaŧaleamos doaibmabijut maid Sámediggi háliida čađahit ovddidan dihtii buori sámi mánáidgárdefálaldaga.

1.3.4.1 Mánáidgárddi sisdoallu

Ortnega mihttomearri lea ahte mánáidgárddiin lea sámi sisdoallu mii ovdánahttá ahtanuššama, oahppama ja hápmašuvvama ovttasráđiid mánáid ruovttuin. 6 521 253 ru geavahuvvui. 24 sámi mánáidgárddi ja 7 ossodaga dáža mánáidgárddiin lea ožžon doarjaga. 668 máná ožžot ávkki sámegielfálaldaga dán ortnegis, das 640 máná davvisámegillii, 21 máná julevsámegillii ja 7 máná lullisámegillii. Doarjja lea veahkehan buoridit mánáidgárddiid sisdoalu kulturmuosáhemiid, árbedieđu oahpaheami ja pedagogalaš oahppanarenaid láhčima dáfus.

Dálá lágat hehttejit Sámedikki juksamis iežas mihttomeriid. Dálá lágaid vuođul ii leat buohkain geat dan háliidit, vuoigatvuohta oažžut sámi mánáidgárdefálaldat, muhto dušše vuoigatvuohta oažžut saji mánáidgárdái. Sámediggi lea evttohan Máhttodepartemeantta (MD) rievdadit mánáidgárdelága. Sámediggi ii leat ožžon vástádusa Máhttodepartemeanttas das mo bargu vejolaš láhkarievdadusain galgá dahkkojuvvot viidáseappot departemeanttas.

Sámediggi lea 2015:s nu go plánejuvvon, čađahan guokte seminára mánáidgárdebargiid várás. Seminárat galget nannet ovttasbarggu gaskal Sámedikki ja mánáidgárddiid. Sámediggi lea ožžon dieđuid ruovttoluotta ahte konferánsa veahkeha vásáhuslonohallamiidda, gealbudeapmái ja bagadeapmái mii fas buorida kvalitehta, ja addá dohkálaš fágalaš sámi sisdoalu mánáidgárddiin. Guovtti maŋimus jagis leat semináraide boahtán badjel 100 oassálasti. Ovddeš jagiid lea Sámediggi lágidan golbma seminára, muhto 2015:s lágiduvvojedje dušše guokte seminára. Sámediggi oažžu ruovttoluotta dieđuid mánáidgárdebargiin ahte dárbbašuvvojit eanet seminárat ja mánáidgárdekonferánssat. Danne áigu Sámediggi geahččalit oažžut eanet resurssaid vai bisuhuvvojit dálá deaivvadansajit.

1.3.4.2 Giellaovdáneapmi mánáidgárddis

Ortnega mihttomearri lea ahtemánáid giellaahtanuššan davvi-, julev- ja lullisámegielain movttiidahttojuvvo.2015:s geavahuvvui 1 197 700 ru. Dát lea veaháš eanet go bušeterejuvvon. 2015:s ledje eanet mánáidgárddit go vurdojuvvon mat ožžo doarjaga sámegieloahpahussii. 29 mánáidgárddi leat ožžon sámegieloahpahusa, mii lea lassáneapmi guovtti ovddit jagis. Dat lea dagahan ahte 115 máná ožžo sámegieloahpahusa, main ledje 95 davvisámegielat máná, 1 julevsámegielat mánná ja 19 lullisámegielat máná.

Sámi mánáidgárdefálaldagain oaivvilduvvo fálaldat mas mánáidgárdedoaibma lea vuođđuduvvon sámi gillii ja kultuvrii. Eaktun lea ahte mánáidgárddi jođiha sámegielat bargi. Nu vuordá ge Sámediggi ahte gielddat virgádit fágaolbmuid ja eará sámegielagiid dáid mánáidgárddiide.

2015:s bođii ovdan mediain ahte mánát eai leat ožžon sámi mánáidgárdefálaldaga. Váhnemat áŋgirušše ja dieđihedje Sámediggái duhtameahttunvuođa das mo gielda meannuda daid áššiid. Sámedikkis leat leamaš ollu čoahkkimat gielddaiguin ja mánáidgárddiiguin. Dat lea earret eará dagahan ahte Plassje suohkan áigu álggahit lullisámi mánáidgárdefálaldaga. Oslo gielda virgádii dárogielat olbmot sámi mánáidgárdái 2015:s. Gielda lea maid evttohan rievdadit mánáidgárddi njuolggadusain nu ahte ii galgga leat gáibádussan ahte bargi lea sámegielat. Sámediggi lea dál vuolláičállimin gávpotšiehtadusa Oslo gielddain. Earret eará lea sávaldat sihkkarastit ahte virgáduvvo sámegielat bargi Oslo sámi mánáidgárdái.

Julev- ja lullisámi guovlluin lea dárbu nannet mánáid sámegiela mánáidgárdefálaldaga bokte. Eaktun lea ahte mánáidgárddit ožžot vejolašvuođa virgádit giellabargi lassin dábálaš bargiide, vai mánáidgárddit besset vuoruhit giellaealáskahttima ja giellagáhttema.

Sámi mánáidgárddiide Oslos, Romssas, Álttás ja Divttasvuonas leat vuordinlisttat mánáidgárdesajiide. Dat čájeha ahte eanet báikkiin dárbbašuvvojit eanet sámi mánáidgárdefálaldagat.

1.3.4.3 Giellalávgunmállet

Ortnega mihttomearri lea ahte mánáidgárddiin main lea sámegielfálaldat, leat buorit giellaoahpahusmállet. Dán ortnega vuoruhuvvon suorggit ledje giellalávgunprošeavttat ja báikkálaš ovddidanprošeavttat. Geavaheapmi 2015:s lei 462 500 ru mii lea 943 500 ru uhcit go bušeterejuvvon. Sivvan dasa lea go eai boahtán ohcamat vuoruheapmái giellalávgunprošeavttat, ja danne addojuvvui doarjja dušše báikkálaš ovddidanprošeavttaide. Dat mii ii geavahuvvon dán poasttas, lea geavahuvvon gokčot dan mii geavahuvvui menddo ollu ortnegis pedagogalaš ávdnasat ja duhkorasat. Diehtojuohkin giellalávgunmálliid birra mánáidgárdebargiide ii leat vuoruhuvvon 2015:s uhccán resurssaid geažil.

1.3.4.4 Sámegielat bargiid rekrutteren

Ortnega mihttomearri lea ahte mánáidgárddiin leat doarvái sámegielat bargit. Sámediggi galgá váikkuhit dasa ahte šaddá sáhka rekrutteremis ovttas guovddáš eiseválddiiguin. 2015:s lea Sámediggi earret eará addán stipeanddaid daidda sámegielat studeanttaide geat váldet mánáidgárdeoahpaheaddjioahpu. Sávaldahkan lea deattuhit rekrutterema eanet, muhto dán barggu lagat čuovvoleapmi ii leat leamaš vuoruhuvvon váilevaš resurssaid geažil.

1.3.4.5 Pedagogalaš ávdnasat ja duhkorasat

Ortnega mihttomearri lea ahte mánáidgárddiin leat pedagogalaš ávdnasat ja duhkorasat daid dárbbu várás. Pedagogalaš ávdnasat ja duhkorasat galget váikkuhit sámi mánáidgárdefálaldaga kvalitehta nannemii. 2015:s juolluduvvui 3 029 700 ru doarjjan. Ruđat leat geavahuvvon spillaid, giellamovttiidahttinduhkorasat, máidnasiid ja girjjiid ráhkadeapmái. Badjelmeare geavaheami sivvan lea ahte bohte ollu buorit ohcamat maid háliideimmet vuoruhit, ja ahte bázii ruhta prošeavttaid ja ovddidanbargguid ortnegis ja ođđasis juogadeami ja ruovttoluotta máksima geažil. Sámediggi áigu ain váikkuhit dasa ahte ráhkaduvvojit pedagogalaš ávdnasat boahtte jagiin.

1.3.4.6 Ovttasbargu ja oktavuohta ruovttu, mánáidgárddi ja skuvlla gaskka

Ortnega mihttomearri lea sihkkarastit oktavuođa ja progrešuvnna oahppansisdoalus mánáidgárddi rájes skuvlii vai oktilašvuohta barggus sámi gielain ja kultuvrrain sihkkarastojuvvo. 2015:s čađahuvvui mánáidgárdeseminára fáttáin rasttideapmi mánáidgárddis skuvlii. Sámediggi lea čađahan jearahallaniskosa mánáidgárddiin ja skuvllain dán rasttideami birra. Boađus čájeha ahte gielddain barget fáttáin, muhto dattetge ii leat doarvái buorre ovttasbargu mánáidgárddi ja skuvlla gaskka sámi mánáid rasttideami birra. Sámediggi áigu mearridit galgá go bargat viidáseappot dáinna fáttáin.

Eanet dáža mánáidgárddit, váhnemat, studeanttat ja dat geat oahpahit mánáidgárdeoahpaheddjiid go ovdal leat váldán oktavuođa 2015:s. Sámedikki mielas dát lea buorre ja boađus das ahte sámi mánáidgárdefálaldat lea čalmmustahttojuvvon eanet olggos guvlui.

Sámediggi háliida ahte sámi mánát galget lága bokte oažžut vuoigatvuođa sámi mánáidgárdefálaldahkii.

1.3.5 Vuođđooahpahus

Juolluduvvon submi: 25,015 miljon ru.

Sámedikki váldomihttomearri vuođđooahpahusain lea ahte sámi álbmogis lea máhttu, gelbbolašvuohta ja gálggat mat dárbbašuvvojit vái sáhttá gáhttet ja ovddidit sámi servodagaid. Dán mihttomeari juksamii leat Sámedikkis čuovvovaš áŋgiruššansuorggit:

• Sámi oahppi vuoigatvuođat ja skuvlla sisdoallu ja árvovuođđu

• Oadjebas oahppanbiras

1.3.5.1 Sámi oahppi vuoigatvuođat ja skuvlla sisdoallu ja árvovuođđu

Sámediggi bargá dan ala ahte fuolahit sámi ohppiid vuoigatvuođaid oahpahussii sámegielas ja sámegillii sámi kulturárvvuid vuođul. Dan mii dahkat earret eará váikkuhettiin dan ahte oahpahusláhka, priváhtaskuvlaláhka ja eará stivrendokumeanttat čuovvoluvvojit ja bearráigeahčadettiin ahte sámi ohppiid vuoigatvuođat ja dárbbut fuolahuvvojit go lágat ja láhkaásahusat rievdaduvvojit.

Sámediggi sáddii loahpageahčen 2014 gulaskuddancealkámuša ja bivddii konsultašuvnnaid departemeanttain evttohusa birra rievdadit priváhtaskuvlalága (ođđa friijaskuvlalága). Sámedikki oainnu mielde lei priváhtaskuvlaláhka vealaheaddji, go sámi oahppit eai ožžon ollašuhttojuvvot iežaset vuoigatvuođaid oahpahussii sámegielas ja sámegillii. Máhttodepartemeanta hilggui Sámedikki ávžžuhusa oažžut konsultašuvnnaid go sii oaivvildedje ahte dát láhkarievdadusat eai guoskka sámi beroštusaide njuolgga. Sámediggi oaivvilda ahte departemeanta hilggui konsultašuvnnaid boasttu vuođu alde ja ahte sii nu hilgo Sámedikki vuoigatvuođa beassat bivdit konsultašuvnnaid.

Sámediggi bivddii rievdadusat oahpahuslágas ja priváhtaskuvlalágas, gáibádusaid oktavuođas guoskevaš gelbbolašvuođa birra oahpahusfágain ja eará. Rievdadusevttohusat guske mearridanváldái skuvlaoktavuođas go mánáidsuodjalusbálvalus lea váldán badjelasas fuolahusa mánás. Sámediggi gáibidii ahte vuoigatvuohta sámegillii ii noga fuolahusa váldima oktavuođas. Sámediggi ii leat ožžon vástádusa dán ávžžuhussii.

Sámediggi válddii dan oktavuođas oktavuođa Stuorradikki girko-, oahpahus- ja dutkanlávdegottiin, sihkkarastin dihtii ahte lávdegoddi diehtá ahte sii mearridit láhkarievdadusaid maid birra Sámediggi ii leat beassan konsulteret. Boađusin das lea Máhttodepartemeanta buoridan bargovugiidis konsultašuvnnaid oktavuođas Sámedikkiin.

Sámediggi lea loahpageahčen jagi bivdán konsultašuvnnaid guovtti áššis Máhttodepartemeanttas. Nubbi ášši lea gulaskuddan rievdadussii láhkaásahusas oahppolihtu ja neahttaskuvllaid birra ja nubbi ášši fas láhkarievdadusevttohus mii addá ohppiide joatkkaoahpahusas vuoigatvuođa friija skuvlaválljemii rastá fylkkarájáid. Goappašiid áššiin šaddet konsultašuvnnat 2016:s.

Sámedikkis lea loahpageahčen 2014 leamaš konsultašuvnnat Máhttodepartemeanttain gohččuma rievdadeami birra sámi joatkkaskuvllaid stivrra várás. Sámediggi gáibidii oažžut nammadanválddi stivrii. Oahpahusdirektevra lea dieđihan ahte gohččun lea rievdaduvvon nu ahte Sámediggi beassá nammadit lahtuid stivrii.

Sámedikkiin leat maiddái 2015:s váldán oahppit, váhnemat ja skuvlaeaiggádat oktavuođa sámegieloahpahusa birra. Oktavuođaváldimat gusket vuosttažettiin duhtameahttunvuhtii oahpahusfálaldaga organiseremiin ja sámi oahpahusfálaldagain. Sámediggi juohká dieđuid vuoigatvuođaid birra ja bagada váhnemiid váidinvuoigatvuođa birra.

Sámediggi lea bargan dan ala ahte Sámi lohkanguovddáš galgá oažžut seamma stáhtusa ja ekonomalaš rámmaid go eará nationála guovddážat Norggas. Dát guovddáš lea deaŧalaš fágaásahus daid skuvllaid várás, mat fállet sámi oahpahusa. Guovddáš koordinere earret eará sierra oahpaheaddjifierpmádaga, mii vuođđuduvvui 2013:s ja lea máhttoovddidanreaidu sámi skuvllas. Sámediggi lea máŋgii bivdán ahte guovddáš nannejuvvo ja áigu čuovvolit dan boahtteáiggis.

Sámediggi lea váldán ovdan eiseválddiiguin ahte sámi guluhis ohppiin galget leat seamma vuoigatvuođat oahpahussii sámegielas ja sámegillii go ohppiin muđui ge. Johtučállosis Udir-1 aiddostahttojuvvo ahte sámi guluhis ohppiin lea vuoigatvuohta oažžut oahpahusa sihke sámegielas ja sámegillii ja mearkagillii vuosttašgiellan.

Romssa suohkana skuvlastruktuvrra rievdadeami oktavuođas háliidii suohkan sirdit sámi luohkáid Báhpajávrri skuvllas eará skuvlii. Váhnemiin bohte garra moaitámušat dán sirdimii, ja sii válde oktavuođa Sámedikkiin áššis. Sámediggi čálii gulaskuddancealkámuša mii doarjjui váhnemiid oainnu. Gávpotráđđi jorgalii áššis, ja sámi luohkát ožžot ain oahpahusa Báhpajávrri skuvllas.

Máhttodepartemeanta lea 2015:s mearridan ođđa sámi oahppoplána fágas risttalašvuohta, osku, eallinoaidnu ja etihkka/ROEE, ovdal REE, mii gusto 1.1.2016 rájes. Lea leamaš ovttasbargu ja ovttamielatvuohta gaskal Máhttodepartemeantta ja Sámedikki rievdadusaid oktavuođas.

Stuorradiggi mearridii juovlamánus 2015 heaittihit Gaska-Norgga sámiskuvlla/Gaske-Nøørjensaemienskovle Árbordes maŋŋá 2015/2016 skuvlajagi. Sámediggi imaštallá go Stuorradiggi vállje badjelgeahččat Norgga geatnegasvuođaid dan ektui ahte lullisámegiella lea okta máilmmi duođaleamos áitojuvvon giella UNESCO listta vuođul, ja CERD rávvagiid vuođul erenoamážit julev- ja lullisámegiela ektui. Sámediggi moaitá garrasit dan mo eiseválddit meannudit dán ášši ja oaivvilda ahte Stáhta rihkku konsulterengeatnegasvuođa Sámedikkiin dakkár áššiin main leat njuolgga váikkuhusat sámi álbmogii. Sámediggi áigu bargat viidáseappot áššiin.

Dat bargojoavku mii galggai geahčadit sámi oahpahusáššiid rastá riikkarájáid, geigii raporttas, Evttohus doaibmabijuide mat galget buoridit ovttasbarggu gaskal Norgga ja Ruoŧa nannen dihtii sámegieloahpahusa – erenoamáš deattuin lulli- ja julevsámegillii, čakčamánus 2015. Sámediggi vuordá beassat mielde bargui čuovvolit raportta.

Máhttodepartemeanta lea gulahallamis Sámedikkiin ráhkadan ja dohkkehan rámmaid sámi gáiddusoahpahussii. Rámmaide gullet gáiddusoahpahusa mihttomearri ja stivrejupmi, gáibádusat sidjiide geat fállet ja sidjiide geat ožžot gáiddusoahpahusa ja skuvlaeaiggáda ovddasvástádus. Sámediggi lea duhtavaš rámmaiguin, muhto oaivvilda ahte hospiteren ja giellačoahkkaneamit galggašedje gullat gáiddusoahpahusfálaldahkii ja ruhtaduvvo danin.

Sámedikki oahpponeavvobušeahtta dábálaš ja erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvuid davvisámegillii, julevsámegillii ja lullisámegillii lassánii 17 625 000 ruvnnus 21 025 000 ruvdnui 2014 rájes 2015 rádjai. Lassáneapmi lea dahkan vejolažžan vuoruhit oahpponeavvuid buot golmma sámegillii joatkkaoahppodássái ja fágaidrasttideaddji fáddávuđot giella- ja kulturoahpponeavvu vuođđoskuvlii.

Sámediggi addá doarjjalohpádusa čuovvolit 2013 mannosaš šiehtadusa gaskal Sámi allaskuvlla, Engerdal suohkana ja Sámedikki, mas geatnegahttojuvvojit fuolahit ja sihkkarastit Elgå lullisámi gealbobirrasa.

Sámediggi lasihii 2015:s njuolggadoarjaga Ovttas|Aktan|Aktesne Sámi oahpponeavvoportálii 1 miljovnna ruvnnus 2014:s 1,5 miljon ruvdnui. Portála lea sámi oahpahusa deaŧalaš arena oahpahusa várás, gos diehtojuohkin oahpponeavvuid birra ja oahpponeavvuid luoikkaheami ja juogadeami birra hálddašuvvo.

Sámediggi lea 2015:s leamaš mielde doarjumin máŋga skuvlla mat ovddidit ja čađahit dakkár prošeavttaid mat deattuhit árbedieđu ja sámi meahccegeavaheami vuođđoskuvllas. Dán doaibmabidjui lei várrejuvvon 1,0 miljon ru 12 ohcamiid gaskkas ožžo 10 skuvlla prošeaktaruđaid.

1.3.5.2 Oadjebas oahppanbiras

Sámedikki mielas lea deaŧalaš ahte sámi mánáid lea oadjebas psykososiála skuvlabiras ja Sámediggi lea dan meannudan sierra dievasčoahkkináššiin 2015:s, mas mii leat earret eará bivdán oažžut sierra sámi mánáidáittardeaddji. Sámediggi lea addán árvalusaid dokumentii NOU 2015:2 Å høre til -Virkemidler for et trygt psykososialt skolemiljø, ja vuordá beassat mielde dán barggu čuovvoleapmái. Sámedikki doaibmabijut muđui dán barggus lea oassálastin Julggaštus Givssideami vuostá ovttasbargui, ja mii leat mielde árvvoštallangottiin Dronnet Sonja skuvlabálkkašumi ja Benjamin-bálkkašumi várás mat goappašagat juhket bálkkašumiid daidda skuvllaide mat barget ulbmillaččat čáhkademiin ja dásseárvvuin ja eastadan dihtii vealaheami ja givssideami.

Sámediggi lea leamaš mielde nammadeamen ođđa lahtu FUG:ii/vuođđoskuvlla váhnenlávdegoddái áigodahkii 2016-2019.

1.3.6 Alit oahppu ja dutkan

Juolluduvvon submi: 4,673 miljon ru.

Sámedikkis leat njeallje áŋgiruššansuorggi mainna juksat guovddáš mihttomeari, Oahppofálaldat ja dutkan mii gokčá sámi servodaga dárbbuid ja mii váikkuha sávvojuvvon servodatovdáneami Sámis.

Juksan dihtii dán mihttomeari mis leat ekonomalaš váikkuhangaskaoamit ja hálddahuslaš resurssat oahpahusossodaga alit oahpu ja dutkama juhkosis.

Sámediggeráđđi lea loahpageahčen 2015 gárvvistan sámediggedieđáhusa alit oahpu ja dutkama birra. Sámedikki dievasčoahkkin meannuda dieđáhusa 2016:s.

1.3.6.1 Sámi alit oahppu

Sámediggi lea máŋga jagi bargan dan ala ahte galget leat fálaldagat alit oahpus sámegielas álgooahpahusa ráje doavttergráda dássái. Dat 5-jagi gealbudan- ja rekrutterenprográmma sámegielas alit oahpus mii álggahuvvui 20118:s, loahpahuvvui 2014:s. Dalle ledje lagabui 400 studeantta čađahan iešguđet oahppofálaldagaid álgodásis sámegielas. Vai álgo galgá leat fálaldat sámegielas buot dásiin lea Sámediggi 2015:s bargan dan ala ahte prográmma čuovvoluvvo viiddiduvvon rámmajuolludemiid bokte daidda oahppoásahusaide main lea sámegiella iežaset oahppofálaldagain. Sámediggi ii leat ožžon mieđáhusa dasa ja áigu 2016:s deattuhit dán ášši.

Ráđđehus lea mearridan ahte 2017 rájes galgá masterdásis ásahuvvot 5-jagi vuođđoskuvlaoahpaheaddjioahppu. Juovlamánus 2015 nammaduvvui rámmaplánalávdegoddi sámi oahpaheaddjiohppui, ja lávdegoddi galgá geiget rámmaplánaevttohusas ovdal cuoŋománu 1. b. 2016.

Butenschøn-lávdegotti 2012 mannosaš raportta, «Langs lange spor», čuovvoleapmin ásahuvvui sámi alit oahpu ja dutkama fágastrategalaš lávdegoddi 2015:s, Universitehta- ja allaskuvlaráđi vuollásažžan. Ásaheapmi dahkkojuvvui maŋŋá Máhttodepartemeantta ja Sámedikki soabadeami. Máhttodepartemeanta lea juolludan ruđaid fágastrategalaš ovttadaga doibmii. Earret earáid lea Sámediggi ja Máhttodepartemeanta dárkojeaddjin ovttadagas.

Sámediggi lea čađahan čoahkkimiid rektoriiguin alit oahppoásahusain Davvi-Trøndelága rájes davás guvlui digaštallan dihtii ásahusaid fálaldagaid sámi alit oahpus.

1.3.6.2 Sámi perspektiiva alit oahpus nationála dásis

Oahpaheaddjioahpu ođastusa oktavuođas lea Sámediggi konsulteren ođđa 5-jagi masteroahpu rámmaplánaid birra bearráigeahččan dihtii ahte sámi sisdoallu fuolahuvvo. Sohppojuvvui ovttamielalašvuohta gulaskuddanevttohusa birra. Gulaskuddanáigemearri lea 01.04.16.

1.3.6.3 Sámi dutkan

Davviriikkaid Ministtarráđđi lea evalueren iežas juolludemiid viđa davviriikkalaš bálddalastinorgánii dutkama várás, dás maiddái sámi dutkama Sámi allaskuvllas. 2017 rájes lea evttohuvvon rievdadus mii dagaha ahte ministtarráđi orgána NordForsk váldá badjelasas hálddašit juolludemiid. Dat mearkkaša ahte jahkásaš juolludeapmi sámi dutkamii ministtarráđis heaittihuvvo, ja ahte ruđat šaddet gilvovuložin ohcamiid bokte. Sámediggi lea fuolastuvvan go dát ortnet buvttiha heajut dutkaneavttuid Sámi allaskuvlii. Ohcan lea čuovvoluvvon Ráđđehusa ektui mas Máhttodepartemeantta bokte lea šiehtadusovddasvástádus juolludusas. Sámediggi bargá dan ala ahte juolludus galgá bisuhuvvot dálá dásis. Maiddái Sámi parlamentáralaš ráđđi lea meannudan ohcama.

Sámediggi lea dárkojeaddji Norgga dutkanráđi sámi prográmma stivrras. Sámediggi ii leat duhtavaš sámi ovddastemiin muđui dutkanráđis. Ođđa lahtuid nammadeami oktavuođas dutkanráđi njealji divišuvdnastivrii evttohii Sámediggi lahtuid buot njealji stivrii, muhto ii oktage vuhtiiváldojuvvon. Sámediggi lea 2015:s álggahan proseassa buoridit ovddasteami Norgga dutkanráđi stivrraide.

Sámediggi lea áigodagas 2008 – 2015 jahkásaččat juolludan doarga prošektii «Árbedieđu systemáhtalaš kárten – Árbediehtoprošeakta». Juolludeami mihttomearri lea váikkuhit sámi árbedieđu duođaštanvuogi ovddideapmái ja dan gaskkustit. Eaktun lea biddjojuvvon ahte galgá leat ovttasbargu guoskevaš fágabirrasiiguin, earret eará sámi museaiguin ja giella- ja kulturguovddážiiguin. Maiddái Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta lea veahkehan ruhtadit prošeavtta.

Áigodagas 2012 – 2015 lea Sámediggi dasa lassin juolludan ruđaid ovddasmanniprošektii Árbediehtu – sámi árbediehtoguovddáš. Prošeavtta vuođđun lea Sámedikki áigumuš čuovvolit ja konkretiseret Árbediehtoprošeavtta bohtosiid. Luonddušláddjiivuođalága § 8 čuovvoleapmin lea mihttomearri leamaš háhkat ja geavahit dieđuid sámi luonddugeavaheami birra resursan luondduresurssaid hálddašeamis. Dasa lassin lea mihttomearrin leamaš viidáseappot fievrridit sámi árbedieđu mánáidgárddi, vuođđooahpahusa ja alit oahpu ja bokte ja árbedieđu dahkat geavahan láhkai dutkamis.

Goappašiid prošeavttaid maid Sámi allaskuvla lea jođihan ja bálddalastán, loahpahuvvojit 2015:s. Sámi allaskuvla geigii 2015:s raportta Árbediehtoguovddáža birra oktan evttohusain mo čoavdit sámi árbediehtoguovddáža ásaheami. Sámediggi áigu 2016:s bargat dan ala ahte dakkár guovddáža ásaheami vuođđu čielggaduvvo.

1.3.6.4 Rekrutteren

Sámediggi lea Máhttodepartementii evttohan ásahit master- ja doavttergrádastipeanddaid sámegielas. Evttohus ii leat vuhtiiváldojuvvo, ja bargu jotkojuvvo 2016:s.

Oktavuođas oahppoásahusaiguin lea rekrutteren okta dain fáttáin maid leat digaštallan. Maiddái sámi alit oahpu ja dutkama fágastrategalaš ovttadat lea váldán ovdan dán fáttá.

Sámediggi juohká stipeanddaid alit ohppui. 2015:s leat vuoruhan sámegiela, mánáidgárdeoahpaheaddjioahpu, oahpaheaddjioahpu, buohccedivššároahpu, bachelor boazodoalus ja master logopediijas. Lea váttis dadjat leat go stipeanddat dagahan ahte eanet studeanttat lea váldán vuoruhuvvon fágaid, muhto ohcamiid lohku lea lassánan dássidit. Stipeandaortnet evaluerejuvvon 2016:s.

2015:s lei bušeterejuvvon 2 850 000 ru stipeanddaide, muhto 3 694 500 ru juolluduvvui stipeanddaide. Dat mearkkaša ahte badjelmeare geavaheapmi lei 844 500 ru. Duohta badjelmeare geavaheapmi maŋŋágo geassá eret ruovttoluottamáksimii, lea 665 500 ru. Sivvan badjelmeare geavaheapmái lea erenoamážit ohcamiid lassáneapmi vuoruhemiin mánáidgárdeoahpaheaddji-, oahpaheaddji- ja buohccedivššároahpus. Lea váttis dadjat leat go stipeanddat dagahan ahte eanet studeanttat válljejit vuoruhuvvon fágaid.

1.3.7 Dearvvašvuohta ja sosiála

Juolluduvvon submi: 3,325 miljon ru.

Sámedikkis leat 5 áŋgiruššansuorggi mainna juksat mihttomeari ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusat sámi álbmogii sámi giela ja kultuvrra vuođul. Bálvalusat galget leat heivehuvvon sámi álbmoga vuoigatvuođaide ja dárbbuide.

1.3.7.1 Ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalus

Bargu ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldagain sámi álbmoga várás lea 2015:s leamaš hástaleaddjin. Máŋgga suorggis ii leat Sámediggi ožžon mieđihuvvot iežas árvalusaid.

Ráđđehus dieđihii 2015:s ođđa ja ollislaš áŋgiruššama dearvvašvuođabálvalusain iešguđet dieđáhusaid ja plánaid bokte. Sámediggi lea ovddidan árvalusaid ja bivdán konsultašuvnnaid máŋgga áššis. Ráđđehusa bealis sii leat iešguđet láhkai váldán Sámedikki iešguđet bargguide.

Sámedikkis leat leamaš konsultašuvnnat nationála dearvvašvuođa- ja buohcceviessoplána birra, ja regionála dearvvašvuođadoaimmahagaid jagi 2016 bargamušdokumeantta birra. Sámediggi lei dasa lassin bivdán konsultašuvnnaid vuođđodearvvašvuođadieđáhusa birra ja dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid ođđa konkrehta doaibma- ja doaibmabidjoplána birra sámi álbmoga várás, muhto ráđđehus ii mieđihan dáid gáibádusaide.

Konsultašuvnnat nationála dearvvašvuođa- ja buohcceviessoplána birra buvttihedje ovttamielalaš bohtosa. Konsultašuvnnaid boađusin lea earret eará ahte ovddasvástádus spesialistadearvvašvuođabálvalusain sámi buhcciide, lea váldojuvvon mielde plánii, ja lea sohppojuvvon ovttamielalašvuohta strategalaččat ovddidit dearvvašvuođabálvalusaid sámi buhcciide. Regionála dearvvašvuođadoaimmahagaid jagi 2016 bargamušdokumeantta oktavuođas lea juksojuvvon ovttamielalašvuohta das ahte strategalaččat ovddideapmi spesialistadearvvašvuođabálvalusas sámi buhcciide addojuvvon bargamuššan Davvi Dearvvašvuhtii RHF jagi 2016 várás.

Áidna doaibmaplána doaibmanáigi, mii guoská dearvvašvuođafálaldahkii sámi álbmogii, nogai 20015:s. Dát lei sivvan dasa ahte bivddiimet oažžut konsultašuvnnaid dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid ođđa konkrehta doaibma- ja doaibmabidjoplána álggaheami birra sámi álbmogii. Dat ahte ráđđehus dan biehttalii, ii čuovo álgoálbmogiid jagi 2014 máilmmikonferánssa loahppadokumeantta masa Ráđđehus lea guorrasan. Sámediggeráđđi čujuhii erenoamážit loahppadokumeantta 8. čuoggái mas daddjojuvvo ná: 8. Mii leat geatnegahttojuvvon ovttasbargat álgoálbmogiin, sin iežaset ovddasteaddji ásahusaiguin,našonála doaibmaplánaid, strategiijaid ja eará doaibmabijuid ovddideami ja čađaheami várás, go dat leš guoskevaš, juksan dihtii Juolggaštusa mihttomeriid Sámediggi lea dieđihan Stuorradiggelávdegoddái bohtosa birra, Stuorradiggelávdegotti rabas gulaskuddamis vuođđodearvvašvuođadieđáhusa birra, ja čoahkkimis lávdegottiin.

Sámediggi lea ovddidan árvalusaid álbmotdearvvašvuođadieđáhussii, vuođđodearvvašvuođadieđáhussii, demeansaplánii 2020 ja gárrenplánii. Sámedikki árvalusat álbmotdearvvašvuođadieđáhussii bidjá vuođđun Sámi dearvvašvuođadutkama dearvvašvuođa- ja eallindilledieđuid, ja dárbui dieđuide ja duođaštuvvon máhttui earret eará dakkár suorggis go sámi mánáid dearvvašvuohta ja eallindilit, daid sámi mánáid dearvvašvuođadilli mat leat mánáidsuodjalusa fuolahusas, dearvvašvuođaváikkuhusat čearddalaš vealaheamis ja rasismmas ja hástalusat árbevirolaš ealáhusain, ja váilevaš dieđut dáruiduhttinproseassa birra ja internáhtaeallima váikkuhus dearvvašvuhtii. Sámedikki árvalusat lea muhtumassii namuhuvvon dieđáhusas, muhto dat eai čuovvoluvvo doaibmabijuiguin.

Sámedikki dievasčoahkkin meannudii juovlamánus 2014 ášši vuođđodearvvašvuođabálvalusaid birra sámi álbmoga várás. Sámediggi mearrádus biddjojuvvui vuođđun Sámedikki árvalussii ráđđehusa dieđáhussii vuođđodearvvašvuođa birra, muhto árvalusaide ii mieđihuvvon dieđáhusas. Eai ge čuovvolan Sámedikki árvalusa demeansaplánii 2020, eai ge árvalusa gárrenplánii.

Dearvvašvuođaministtar lea nammadan lávdegotti mii galgá čielggadit molssaektosaš málliid mo organiseret eaiggáduššama buohcceviesuide. Spesialistadearvvašvuođabálvalusaid organiseren sámi buhcciide galgá leat oassi lávdegotti barggus. Vai galgá sáhttit fuolahit sámi perspektiivva čielggadusas, de ferte lávdegottis lea buorre máhttu sámi álbmoga dárbbuid ja hástalusaid birra. Vaikke vel Sámediggi lea ge váldán oktavuođa, de ii leat ráđđehus válljen geavahit dán gelbbolašvuođa lávdegottis.

Sámedikki dievasčoahkkin lea 2015:s meannudan ášši spesialistadearvvašvuođabálvalusaid birra sámi álbmoga várás. Dearvvašvuođabálvalusaid ovddideapmi sámi álbmogii lea nationála ovddasvástádus ja Sámediggi oaidná dárbbu stuorát guovddáš áŋgiruššama ja seaguheapmi go galgá fuolahit ovttaárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid sámi buhcciide. Nationála ovddasvástádus lea mealgadii fápmuduvvon vuollásaš dearvvašvuođadoaimmahagaide. Vuollásaš dearvvašvuođadoaimmahagat eai oaččo resurssaid fuolahit nationála ovddasvástádusa, ja váikkuhussan das lea earret eará ahte heivehuvvon dearvvašvuođafálaldagat (SÁNAG) sámi álbmogii jámma vuoruhuvvojit vulos. Sámediggái lea hui deaŧalaš ahte SÁNAG:s leat einnostanvejolaš rámmat ja ahte dat sihkkarastojuvvo viidásat ovdáneami ja nannejuvvo sihke ekonomalaččat ja fágalaččat. Čoahkkimis Dearvvašvuođa- ja fuolahusministariin lei spesialistadearvvašvuođabálvalusat sámi buhcciid okta dain fáttáin mas dát hástalusat biddjojuvvojedje ovdan.

1.3.7.2 Ovttaárvosaš mánáidsuodjalusbálvalus

Sámediggi lea 2015:s bivdán konsultašuvnnaid Ráđđehus sadjásašruovttuiddieđáhusa ráhkadeami birra. Sámediggi ii leat ožžon loahpalaš vástádusa dán ávžžuhussii, muhto lea sádden árvalusa sadjásašruovttuiddieđáhusa ráhkadeami birra.

Sámedikkis lea leamaš čoahkkin dan láhkalávdegottiin, mii galgá ođasmahttit dálá mánáidsuodjaluslága.

Dán čoahkkimis deattuhii Sámediggi sámi mánáid vuoigatvuođa oažžut fuolahuvvot vuoigatvuođaid sámi gillii ja kultuvrii go lea oktavuohta mánáidsuodjalusain.

1.3.7.3 Ovttaárvosaš heahtedieđihanbálvalus

Heahtedieđihanáššiin lea bargojuvvon guhká Sámedikkis ja dat loktejuvvui vuosttaš geardde guovddáš eiseválddiide 2005:s. Bargu bisánii 2010:s dan botta go vurde ahte heahtefierpmádat galggai huksejuvvot viidáseappot. Heahtefierpmádat gárvvistuvvui 2015:s ja Sámediggi áigu 2016:s konsulteret ášši birra ráđđehusain.

1.3.7.4 Sámi humána biologalaš ávdnasat

Sámediggi lea ruhtadan máŋga čielggadusa mat attášedje deaŧalaš duogášdieđuid boahttevaš mearrádusaide etihkalaš njuolggadusaid oktavuođas mo geavahit Sámi humána biologalaš ávdnasiid. 2015:s gárvánii raporta «Bruk av samisk etnisitet i forskningsdatabaser og helseregistre». Eambbo raporttat leat čállojuvvomin.

1.3.7.5 Veahkaváldi lagaš oktavuođain

Konsultašuvnnaid oktavuođa nationála dearvvašvuođa- ja buohcceviessoplána birra válddii Sámediggi ovdan dutkanbohtosiid mat čájehit veahkaválddálašvuođa gávdnoštumiid lagas gaskavuođain sámi álbmogis. Dat lea dagahan ahte Davvi Dearvvašvuohta RHF ferte sihkkarastit ahte fálaldat daidda sámi rávesolbmuide ja mánáide mat gillájit seksuála rihkkumiid, lea láhččojuvvon sámi giela ja kultuvrra vuođul. Sámediggi čalmmustahtii ON riikkaidgaskasaš beaivvi veahkaválddi vuostá nissonolbmuid ektui čalmmustahttimiin veahkaválddi nissonolbmuid vuostá sámi servodagas. Sámediggi máinnašii dan dutkama mii aiddo báliid lea almmuhuvvon dán suorggis. Ráđđelahttu Henrik Olsen oassálasttii dán Sámi Nisson Foruma lágideapmái.

Sámediggi lea ovttas Justiisadepartemeanttain álggahan dutkanprošeavtta mii galgá geahčat mo veahkkeapparáhta meannuda sámi veahkaválddi gillájeddjiiguin. Prošeakta galgá maiddái geahčadit leat sámi servodagas olggobealde ja siskkáldas bealit mat váikkuhit veahkaválddi gávdnoštumiid. Prošeakta galgá loahpahuvvot 2016:s.

Sámediggi lea lágidan čoahkkima máŋga iešguđet fágaásahusain veahkaválddi birra lagas gaskavuođain sámi servodagas. Čoahkkimis bohte ovdan deaŧalaš dieđut fáttá birra ja máŋga hástalusa suorggis.

1.3.8 Areála ja biras

Juolluduvvon submi: 3,272 miljon ru.

Areála ja birrasa váldomihttomearri lea guoddilis luonddu ja resursavuođu hálddašeami vuođul sihkkarastit ja ovddidit sámi kultuvrra, ealáhusbarggu ja servodateallima.

2015:s juolluduvvui 3 100 000 ru dán mihttomearrái. Oktiibuot 450 000 ru juolludusas areáladieđáhusbargui lea geavahuvvon fágaseminára lágideapmái ja fágalaš artihkalčoakkáldaga ráhkadeapmái.

Kulturmuito-, areála- ja birasossodagas lea stuorra ovddasvástádussuorgi čuovvolemiin áššiid earret eará plána- ja huksenlága ja kulturmuito- ja energiijalága vuođul, ja oažžut badjel 30 % buot dan poasttas mii Sámediggái boahtá. Ossodat addá gulaskuddanvástádusaid, oassálastá plánaproseassaide, konsultašuvnnaide ja gulahallamiidda guoskevaš eiseválddiiguin ja áššeoasálaččaiguin. Bargu lea 2015:s dagahan ahte sámi kultur- ja ealáhusdoaimmaheami luondduvuođus lea nannejuvvon, nu mo boahtá ovdan čuovvovaš teavsttas.

Sámediggeráđđi lea meannudan oktiibuot 14 ohcama bargui álgoálbmot- ja olmmošvuoigatvuođaáššiiguin. Ortnega olahusjoavkun leat organisašuvnnat ja ásahusat maid mihttomearri lea ovddastit ja fuolahit sámi vuoigatvuođaeaiggádiid beroštusaid ja vuoigatvuođaid eatnamiid ja resurssaid hálddašeami, geavaheami ja suodjaleami oktavuođas. Guđa organisašuvdnii ja ásahussii lea juolluduvvon oktiibuot 1,65 milj ru mii lea seamma go dat mii lea bušeterejuvvon jagi 2015 reviderejuvvon bušeahtas.

Sámediggi lea dál ráhkadeamen areála- ja birasdieđáhusa. Ráhkadan dihtii máhttovuđot ja áigeguovdilis areála- ja birasdieđáhusas lea Sámediggi láhčán govda searvamii ja máhttočoaggimii sámi servodaga ja guoskevaš máhttobirrasiid bealis. Skábmamánus 2015 lágiduvvui fágaseminára gos bovdejuvvon dutkit ja fágabirrasat bidje ovdan fáddáartihkkaliid hástalusaid birra go galgá sihkkarastit sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheami ja servodateallima luondduvuđđosa. Eará máhttobirrasat ja stáhta ja regionála eiseválddit ledje bovdejuvvo searvat.

Juovlamánus 2015 geigejuvvui čielggadus areála- ja biraspolitihka birra Sámedikki dievasčoahkkimis. Ieš dieđáhus galgá meannuduvvot dievasčoahkkimis geassemánus 2016.

1.3.8.1 Areálahálddašeapmi

Areálahálddašeami politihkkasuorggi mihttomearri lea ahte sámi kultuvrra, ealáhusdoaimmaheami ja servodaga luondduvuođus lea sihkkarastojuvvon. Dakkár areálageavaheamit go biebman, bartahuksen, geaidnohuksemat dahje mássaviežžan hehttejit eanet ja eanet sámi árbevirolaš ealáhusdoaimmaheami, mii sáhttá váikkuhit sámi servodaga ja kultuvrra rámmaeavttuide, ja mii maid sáhttá bohciidahttit beroštusriidduid maid ii baljo sáhte čoavdit ge.

Sámediggi lea geahččalan beassat árrat fárrui plánaproseassaide gávdnandihtii čovdosiid mat sáhtášedje eastadit riidduid. Dat vuostecealkagat maid mii leat ovddidan suohkanplánaide, boazodoalu, árbevirolaš riddoguolásteami ja kulturmuitoárvvuid oktavuođas, leat vuosttažettiin čovdojuvvon gulahallama bokte suohkaniin dahje soabadeami bokte Fylkkamánni luhtte. 2015:s ovddideimmet vuostecealkagiid muhtun suohkanplánaide sámi árbevirolaš guovlluin dainna ákkain ahte noađđi oktiibuot šaddá menddo stuoris boazodollui. Muhtun áššiin, ovdamearkka dihtii Omasvuona suohkan areálaplána oktavuođas, lea vuostecealkka ovddiduvvon dan vuođul ahte ii leat čielggaduvvon sámi ealáhusa ja kultuvrra doaimmaheami vuhtiiváldin. Dát vuosttaldanáššit eai leat vel loahpahuvvon.

2015:s lea Sámediggi ovddidan cealkámušaid riddoavádatplánaide miehtá Romssa fylkka. Eará mearraareálaplánat leat maid álggahuvvon, muhto eai leat gárvásat. Buot vuostecealkimat riddoavádatplánaide dán jagi leat čovdojuvvon gulahallama dahje soabadeami bokte, dakko bokte ahte daidda lea jogo mieđihuvvon dahje ahte plánain lea areálageavaheapmi heivehuvvon.

Áigeguovdilis áššit mat gullet stáhta plánii Hålogalándda geainnuin gaskal Suortta ja Randa, leat vuoruhuvvon. 2015:s leat ásahuvvon šiehtadusat mo čađahit konsultašuvnnaid ja gulahallamii plánaproseassas. Sámediggi ovddidii konsultašuvnnain Stáhta geaidnodoaimmahagain gáibádusa ahte galgá ráhkaduvvo boazodoallofágalaš raporta ja ahte galgá nammaduvvot oktasaš ráđđeaddi boazoorohagaide. Stáhta geaidnodoaimmahat válddii vuhtii gáibádusaid ja juolludii ruđaid dasa. Maiddái Sørfold-tunneallat Nordlánddas ja Nuvvosguolbba Girkonjárggas leat guokte stuorra plánaášši maidda Sámediggi vuoruhii addit cealkámuša 2015:s. Gulahallančoahkkimat ja konsultašuvnnat stáhta eiseválddiiguin boazodoalloberoštusaid oktavuođas leat čađahuvvon.

Buoridan dihtii máhttovuođu sámi meahccegeavaheami birra lea sámediggeráđđi nammadan resursajoavkku mii galgá geahčadit mo dálá meahcceresurssaid hálddašeapmi lea heivehuvvon meahccegeavaheddjiid dárbbuide. Joavku galgá geiget raporttas ovdal guovvamánu 2016 loahpa. Raporta gártá deaŧalaš árvalussan sámediggedieđáhussii areála ja birrasa birra. Sámediggi vásiha ahte sámi meahccegeavaheapmi ja dakkár luonddugeavaheami ovddideapmi lea ráddjejuvvon dakkár lágaid geažil mat uhccán váldet vuhtii sámi meahccegeavaheddjiid dárbbuid. Lágat mohtorjohtolaga birra meahcit hehttejit ceavzilis árbevirot ávkkástallama. Sámediggi oaidná máŋga vejolašvuođa čoavdit dán hástalusa, earret eará dakko bokte ahte láhkaásahus mohtorjohtolaga birra meahcis ođasmahttojuvvo nu ahte dat buorebut fuolaha báikkálaš olbmuid dárbbuid ja sin vuoigatvuođa beassat doaimmahit árbevirolaš meahccegeavaheami ja ávkkástallama. Sámediggi oaidná dárbbu nannet sámi meahccegeavaheami ja ávkkástallama riektesuodjalusa.

1.3.8.2 Luondduresurssat

Sámedikki mihttomearri lea ahte buot resursa- ja energiijaávkkástallan galgá nannet sámi kultuvrra, servodateallima ja sámi ealáhusaid. Resursaávkkástallan sámi guovlluin galgá čađahuvvot dakkár vugiin mii fuolaha sámi vuoigatvuođaeaiggádiid ja báikegottiid, ja mii čuovvu riikkaidgaskasaš álbmotrievtti. Dat dahkkojuvvo earret eará dainna lágiin ahte čuovvolit konsešuvdnaáššiid hálddašangažaldagaid ja ahte deattuhit árbedieđu mearridanproseassain.

Deaŧalaš ášši 2015:s lei konsešuvdnaášši dan 420 kV-linnjá birra gaskal Báhccavuona ja Skáiddi mas Sámedikki dievasčoahkkin dagai mearrádusa maŋŋágo konsultašuvnnat ledje čađahuvvon Oljo- ja energiijadepartemeanttain (OED). Dan vuođul mearridii OED cuoŋománus addit konsešuvnna Statnettii. Deaŧalaš eaktun konsešuvdnii lei buorre gulahallan guoskevaš sámi beroštusaiguin ovdal linnjahuksema ja linnjá huksedettiin.

Beroštupmi biegga- ja čáhcefápmorusttegiidda lea stuoris. Sivvan dasa lea earret eará el-sertifikáhtorortnet. Sámedikkis leat leamaš konsultašuvnnat Norgga čázádat- ja energiijadirektoráhtain (NČE) sihke biegga-, čáhce- ja smávvafápmoáššiid birra. Sámediggi ii leat vel duhtavaš konsultašuvnnaiguin NČE:in. Dat eai leat duohta konsultašuvnnat dan dáfus ahte NČE ii juoge oainnuidis ieš konsešuvdnaášši birra, dušše gaskaboddasaš árvvoštallamiiddis dain váikkuhusaid birra mat doaibmabijuin sáhttet šaddat sámi beroštusaide ja vuoigatvuođaeaiggádiidda. Nu eai leat ge eavttut juksat ovttaoaivilvuođa ollašuhttojuvvon ja áššit sáddejuvvojit viidáseappot OED meannudeapmái. Dál leat departemeanttas ollu áššit mat eai leat loahpalaččat mearriduvvon.

OED juolludii 2013:s doarjaga Sámediggái gitta 3 miljon ruvnnu rádjai golmma jagi badjel. Ruđat leat geavahuvvon dasa ahte loktet Sámedikki návccaid energiijaáššiid meannudeapmái. Maŋimus oassi máksojuvvo 2016:s. Ruđat leat veahkehan Sámedikki háhkat resurssaid vuoruhit energiijaáššiid ja danne mii leat ohcan oažžut ortnega guhkiduvvot.

1.3.8.3 Luondduvalljodat

Sámedikki mihttomearri luondduvalljodaga oktavuođas lea ahte sámi kultuvra, ealáhusdoaimmaheapmi ja servodaga luondduvuođus vuhtiiváldojuvvo buot luondduvalljodaga hálddašeamis. Sámediggi lea áŋgirit bargan suodjalanáššiiguin. Vuolggasadjin Sámediggái lea ahte galgá leat báikkálaš dáhttu suodjaleapmái jus suodjalus galgá čađahuvvot. Dát bargi lea dagahan ahte dálkkádat- ja birasministtar Tine Sundtoft deaivvadii evttohuvvon Muvrrešábi álbmotmeahci/Goahteluobbala eanasuodjalanguovllu geavaheddjiiguin ja Anárjoga álbmotmeahci viiddideami geavaheddjiiguin Kárášjoga gielddas ja Guovdageainnu suohkanis ovdal suodjalanevttohusaid loahppameannudeami, mii dagahii ahte geavaheaddjiberoštusat šadde mearrideaddjin, ja suodjalanevttohusat gessojuvvojedje ruovttoluotta. Dan lea departemeanta vuhtiiváldán ja geavahan ággan go mearridii loahpahit suodjalanplánaid.

Dán jagi álbmotmeahccekonferánssa váldofáddán lei merkenstrategiija ja galledanhálddašeapmi Norgga álbmotmehciin. Sámedikki stivraáirasiid čoahkkaneamis digaštallojuvvui galledanhálddašeapmi sámi perspektiivvas. Várnjárgga álbmotmeahccestivra bijai ovdan galledanhálddašeapmi ovddasmanni barggu bohtosiid. Ovddasmanni barggu bohtosiid lea vuogas fievrridit viidáseappot suodjalanguovlluin gos leat seammalágan geavaheaddjijoavkkut.

Oassin Sámedikki barggus biologalaš valljodagain oassálasttii Sámediggi Norgga sáttagoddái Biologalaš valljodaga konvenšuvnna (CBD) bargočoahkkimis. Bargočoahkkima evttohusat sáddejuvvojit viidáseappot boahtte áššeoasálaščoahkkimii (COP) Meksikos 2016:s, gos stáhtat galget meannudit daid. Sámediggái deaŧalaš ášši mii digaštallojuvvui čoahkkimis, lei doabageavaheapmi. Gažaldahkan lei ahte sáhttá go doahpaga «Free prior and informedconcent » (FPIC), dahje dušše «prior informedconcent», sadjái geavahit dálá «approval and involment» go mieđiha geavahit árbedieđu viidásat bárggus, ja maiddái konvenšuvnna viidásat geavaheamis. Sáhttá leat bures vejolaš ahte boahtte áššeoasálaščoahkkin (COP 13) vállje geavahit FPIC go mieđihuvvo geavahit álgoálbmogiid ja báikegottiid árbedieđu.

1.3.8.4 Dálkkádat

Árktisii čuhcet dál johtileamos ja vearrámus dálkkádatrievdamat eatnamis. ON dálkkádatlávdegoddi lea duođaštan ahte dálkkádatrievdamat leat duođalaš áittan olbmuide ja olbmo eallimii, dearvvašvuhtii, sihkarvuhtii ja doaimmaide stuorra osiin máilmmis. Sii leat nannet ahte árktalaš álgoálbmotservodagat leat daid gaskkas geaidda dálkkádatrievdamat čuhcet garrasepmosit. Seammás oaidnit ahte ekonomalaš ovddideapmi ja resursaávkkástallan dáhpáhuvvá johtilit miehtá Árktisa. Dat dagaha ahte dat álgoálbmogat mat ellet dáid guovlluin, ožžot uhccán áiggi ja uhcit vejolašvuođaid heivehit iežaset dáid rievdamiidda. Álgoálbmogat mat ellet árbevirolaš ealáhusaiguin, sorjájit daid seamma eanaguovlluin maid earát háliidit geavahit industriijaáigumušaide.

Sámediggi oassálasttii árjjalaččat oppasámi ráhkkanemiide 21. Dálkkádatnjunuščoahkkimii Pariissas juovlamánus 2015:s. Ovttas eará álgoálbmogiiguin geahččaleimmet váikkuhit stáhtaid mearridit dakkár Pariisa-šiehtadusa mas álgoálbmotvuoigatvuođat árvvusadnojuvvojit go dálkkádatpolitihkka ja dálkkádatdoaibmabijut hábmejuvvojit, ja ahte álgoálbmogiid árbediehtu, eallinvuogit ja ekovuogádagat šaddet deaŧalaš oassin ollislaš dálkkádatčovdosis.

Pariisa-šiehtadus lea rievttálaš čadni dálkkádatšiehtadus daid 195 stáhtaid várás mat leat dohkkehan ON dálkkádatsoahpamuša. Pariisa-šiehtadus boahtá fápmui go uhcimusat 55 áššeoasálačča, mat ovddastit uhcimusat 55 proseantta máilmmit luoitimiin, leat dohkkehan šiehtadusa, áramusat 2020 rájes. Olmmošvuoigatvuođat ja álgoálbmotvuoigatvuođat leat namuhuvvon šiehtadusa ovdasártnis. Dát leat deaŧalaš vuhtiiváldimat mat galget leat vuođđun buot šiehtadusa mearrádusaide. Álgoálbmogiid árbedieđut leat namuhuvvon dálkkádatheivehemiid oktavuođas ieš šiehtadusas.

1.3.9 Kulturmuitosuodjalus

Juolluduvvon submi: 3,272 miljon ru.

Sámedikki váldomihttomearri kulturmuitosuodjalusas lea duođaštit, gaskkustit ja hálddašit daid dieđuid vássánáiggis boahtteáiggi várás, maid sámi kulturmuittut ja kulturbirrasat ovddastit.

1.3.9.1 Sámi kulturmuitosuodjalusa rámmaeavttut

Buriid rámmaeavttuid juksá dohkálaš ekonomalaš rámmaid bokte ja ovttasbarggu bokte báikkálaččat, regiovnnalaččat, našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat.

Finnmárkku fylkkagielddas lea, ovddeš hálddašangeavada vuođul, váldoovddasvástádus máilmmiárbeguovlluid hálddašeamis Álttás. Máilmmiárbbi hálddašeapmi ferte dahkkojuvvot ovttasráđiin Sámedikkiin. Sámediggi lea oassálastán bargui hábmet ođđa hálddašanplána máilmmiárbbi/báktedáidaga várás Álttás oassálastima bokte iešguđet bargobájiide ja ovddideame bokte čálalaš árvalusaid plánaevttohussii. Plána galgá čalmmustahttit ođđa višuvnnaid ja dárbbuid mat leat čuožžilan máilmmiárbebarggus, ja vuhtiiváldit ođđa signálaid fágasuorggis, nu go ásahit máilmmiárberáđi Álttá máilmmiárbbi várás. Sámediggi lea addán cealkámušaid ja árvalusaid dasa mii min mielas min lunddolaš ovddasvástádus máilmmiárberáđi ektui, ja Álttá báktedáidaga hálddahuslaš hálddašanjoavkku ektui.

Sámediggeráđđi lea 2015:s nammadan áirasa Plassje ja Circumfereanssa máilmmiárberáđđái. Oassálastin máilmmiárberáđđái lea deaŧalaš vai sáhttá čalmmustahttit lullisámi kultuvrra dán máilmmiárbeguovllus.

1.3.9.2 Kulturmuittuid hálddašeapmi

Sámediggi lea 2015:s čađahan máŋga kulturmuitoregistrerema ja -prošeavtta, main mii leat čalmmustahttán sámi kulturmuittuid ja daid árvvuid maid dat ovddastit. Dát lea mielde nannemin sámi kultuvrra ja identitehta, erenoamážit dain guovlluin gos sámi kultuvra iešguđet sivaid geažil ii leat nu nanus dál.

Sámediggi lea 2015:s čađahahan oktiibuot 127 báikediđoštallama, ja registreren 321 ođđa sámi kulturmuitobáikki Riikaantikvára kulturmuitodiehtovuđđui, Askeladdenii. 2015:s leat čađahuvvon muhtun stuorra prošeavttat kulturmuitoregistreremiid oktavuođas. Mii háliidit erenoamážit namuhit registreremiid mat leat čađahuvvon plánejuvvon Hålogalándda geainnu oktavuođas Davit-Nordlánddas/Lulli-Romssas ja 420 kV fápmolinnjá oktavuođas Snillfjordas/Hemnes Lulli-Trøndelágas. Goappašat prošeavttat leat addán ođđa máhtu dáid guovlluid sámi leahkima birra.

Luhtte leahkima bokte ja gulahallama bokte báikkálaš olbmuiguin lea Sámediggi viežžan ođđa ja vearditmeahttun dieđuid, ja duddjon luohttámuša. Mii leat čájehan ahte Sámediggi hálddaša buot sámi kulturmuittuid, sihke sámi álbmoga bealis ja álbmoga bealis muđui ge. Oktasaš historjá han galgá muitaluvvot. Vásáhussan lea ahte báikkálaš olbmuide lea guovllu sápmelaččaid historjá miellagiddevaš ja sis lea stuorra beroštupmi dasa ja sii atnet Sámedikki barggu árvvus.

2013 mannosaš kulturmuitočilgehusa čuovvoleapmin lea Sámediggi ráhkadeamen dieđáhusa sámi kulturmuitosuodjalusa birra. Dieđáhusas galgá sámi kulturmuitopolitihkka ovddiduvvon ja ságaškuššojuvvot viidáseappot. Sámi kulturmuittuid formálalaš hálddašaneiseválddi ságaškuššan galgá leat guovddáš fáddán dieđáhusas. Dieđáhusbarggu oktavuođas lágidii Sámediggi kulturmuitokonferánssa Guovdageainnus njukčamánus.

Kulturmuitoplánabargu Finnmárkku várás lea ovttasbargoprošeakta Finnmárkku fylkkagielddain, mas fylkkagielddas lea prošeaktajođiheaddjiovddasvástádus. Bargu álggahuvvui fas 2014:s ja 2015:s bargojuvvui viidáseappot árvalusaid gieđahallamiin ja plána hábmemiin. Áigumuš kulturmuitoplánain lea ahte dat galgá addit buoret hálddašanvuođu ja buoridit áddejumi kulturmuitosuodjaleapmái servodatovddideaddjin.

Sámedikki stuorámus eaŋkilprošeakta 2015:s lea prošeakta «Sámi visttiid identifiseren ja registreren», mii álggahuvvui 2012:s. Prošeakta lea deaŧalaš dasa ahte duođaštit sámi ássanhistorjjá ja kulturhistorjjá. 2015:s čađahuvvojedje 199 vistediđoštallama. Loahppaárvalussan lea ahte dain leat uhcimusat 150 sámi vistti. Automáhtalaččat ráfáiduhttojuvvon ja suodjalanveara visttiid hálddašanplánabargu álggahuvvui 2015:s. Hálddašanplána ráhkadii joavku mas ledje mielde fágaolbmot Dálkkádat- ja birasdepartemeanttas, Riikaantikváras ja Sámedikkis.

Romssa musea gávnnai 2015 geasi geađgeáigásaš báktesárgumiid Geresválas oarjjabealde Girkonjárgga. Oktiibuot gávnnaimet 48 sárguma mat govvidit bohccuid ja ealggaid, ja gávdnosat báikkis čujuhit ahte sárgumat leat čullojuvvon báktái sullii jagiin 4200-5200 ovdal min áigelogu. Gávnnus adnojuvvo vávaslažžan ja lea ge vuosttaš geardde go geađgeáigásaš báktesárgumat leat čujuhuvvon Várjjagis. 2015 čavčča dollojuvvojedje guokte buohtalastinčoahkkima gaskal Riikaantikvára, Romssa musea, Finnmárkku fylkkagieldda ja Sámedikki ovttas doaibmabidjoeaiggádiin Norterminal ja Mátta-Várjjaga gielddain. Loahpalaš mearrádusa báktesárgunguovllu sihkkarastima, láhčima ja viidásat duođašteami oktavuođas dahká Riikaantikvára.

Sámediggi gulahallá Oslo universitehtain Báhčaveaji sámi dákterikkiid ruovttoluottalágidangáibádusa birra. Dát dákterikkit vurkkoduvvojit Schreiner čoakkáldagas Oslos ja leat doppe leamaš 1960 rájes. Sámediggi háhká eanemus lági mielde dieđuid dákterikkiid birra ja doalaha lagas oktavuođa guoskevaš áššeoasálaččaiguin. Dat galgá leat vuođđun loahpalaš mearrádussii Sámedikkis das mo dákterikkit galget vurkkoduvvot boahtteáiggis.

Sámediggi hálddaša guokte ohcanvuđot ruđaid doarjjaortnega kulturmuitosuodjalusa várás. Sámedikki doarjjaortnega bokte kulturmuitosuodjalusdoaibmabijuide addojuvvui 2015:s oktiibuot 2 691 000 ru doarjjalohpádussan. Das juolluduvvui 732 000 ru sihke automáhtalaččat ráfáiduhttojuvvon suodjalanveara visttiide ja suodjalanveara visttiide mat eai leat automáhtalaččat ráfáiduhttojuvvon ja 1 968 000 ru eará kulturmuitosuodjalusdoaibmabijuide.

Dasa lassin oažžu Sámediggi 2 miljon ru Dálkkádat- ja birasdepartemeantta bušeahtas, Riikaantikvára bokte, njuolggadoarjjan vistesuodjalussii. Olles juolluduvvon submi lea addojuvvon automáhtalaččat ráfáiduhttojuvvon sámi visttiide.

Sámediggi lea ožžon doarjaga Riikaantikvára arkeologalaš kulturmuittuid gáhttenprográmmas (BARK). BARK mihtomearri lea ahte arkeologalaš kulturmuittuid ja kulturbirrasiid ovddasteaddji váljus galgá sihkkarastojuvvot guhkesáiggi dikšuma bokte ja oahpásmahttojuvvot álbmogii ovdal 2020. Okta prošeakta masa ortnet guoská, lea kulturmuittuid láhčin Spittás Návuonas ja lea dakkár bargu mii lea dahkkojuvvon máŋggaid jagiid. Sámediggi lea maid dikšugoahtán ja láhčigoahtán kulturbirrasa «Stálut» Činavuohpis Porsáŋggu gielddas. Viidáseappot lea ráhkaduvvon dikšunplána poláragierdoguovddáža Tempelhøyden várás Ránu suohkanis, danne vai álggahuvvo dakkár sámi kulturmuittuid sihkkarastin, mat leat áitojuvvon urrahuksemiid geažil, ja danne vai láhčit iešguđet kulturmuitobáikkiid Sáltoduoddaris.

2015:s lea čađahuvvon dábálaš dikšun Sää'msijdd:s, dasa lassin ahte leat čađahuvvon hoahppodoaibmabijut kulturbirrasa ássanviesus, nu gohčoduvvon Hallonen-viesus.

Sámedikki gulahallan Stáhta geaidnodoaimmahagain ja Nuortalaš museain lea maid dagahan ahte golmmagielat geaidnogalba Sää'msijdd várás ceggejuvvui 2015:s. Sää'msijdd geaidnogalba lea sihke nuortalaš gilli, dárogillii ja suomagillii. Dát lea vuosttaš galba nuortalaš gillii Norggas.

Viidáseappot álggahuvvui 2015:s oppalaš beassama hábmen oaggunsadjái Njávdánjoga geavgŋá luhtte ja plána mielde dat galgá leat gárvvis 2016 giđa.

1.3.9.3 Oainnusindahkan

Kulturmuittuid registreren sáhttá mielddisbuktit áigegáibideaddji gieddebarggu. Sámediggái lea deaŧalaš gávdnat ođđa vugiid mat áiggi mielde sáhttet beavttálmahttit gieddebargguid resursageavaheami ja muđui sámi kulturmuittuid hálddašeamis. Dakkár beavttálmahttingeahččaleapmi dahkkojuvvui 2015 gieddeáigodagas. Sáltoduoddara vuolde ledje ovdalis registrerejuvvon 1000 jagi boarrása sámi kulturmuittut, gohčoduvvon stálloduktásadjin. Registreremat eai lean dárkilit mearriduvvon kártii. Maŋit jagiin lea Sámediggi, ovttasbarggu bokte Kártadoaimmahagain, ožžon kártadieđuid nu ahte sáhttit ráhkadit golmma olat modealla guovllus. Ovdalgo Sámediggi vulggii gieddái dárkkistit boares registreremiid, de mii sáhtiimet daid darvvihit kártii viehka dárkilit, ja nu seastit ollu áiggi mii muđui livččii mannat ohcamii.

Vistesuodjalanprošeakta, «Visttit Sirpmás», álggahuvvui 2006:s, ja ovddeštanbarggut loahpahuvvojedje 2015:s. Prošeakta lea vuolggahan báikkálaš áŋgiruššama ja diehtomielalašvuođa duddjoma iežas visteárbbi birra. Lea maid háhkkojuvvon deaŧalaš duodjegelbbolašvuohta divvumis ráfáiduhttojuvvon/suodjalanveara visttiid.

Sámediggi lea 2015:s doallan máŋga logaldallama ja sáhkavuoru barggu birra sámi kulturmuittuiguin ja sámi kulturmuitosuodjalemiin earret eará ovttasbargočoahkkimiin fylkkagielddaiguin, gielddaiguin, museaiguin ja eará guoskevaš kulturmuitosuodjalusa oassálastiiguin. Mis leat viidáseappot leamaš máŋga sáhkavuoru Norgga arkeologačoahkkimis 2015:s, earret eará ovttain sáhkavuoruin gieddebarggu bohtosiid birra Hålogalándda geaidnohuksema oktavuođas ja sámi kulturmuitosuodjaleami rolla birra Norgga byrokratiijas.

Máilmmiárbebargu Várjjatsiiddain UNESCOs máilmmiárbelisttas lea dađibahábut bisánan maŋŋágo Riikaantikvára cuoŋománu álggus 2015 sáddii ášši árvvoštallamii ICOMOS:ii, UNESCO ráđđeaddi orgána kulturmuitosuodjaleami várás. Lea viiddes proseassa man čađa ášši galgá maiddái maŋŋá dakkár árvvoštallama, ja lea deaŧalaš ahte dat dál manná viidáseappot.

1.3.10 Ealáhusat

Juolluduvvon submi: 33,122 miljon ru.

Go galgá juksat mihttomeari nana ja juohkelágan ealáhuseallimis mii vuođđuduvvá sámi kultuvrii, lundui ja birrasii ja vuhtii váldá daid, ja lea vuođđun eallinfámolaš báikegottiide gos olbmot háliidit ássat, de leat Sámedikkis dasa vihtta áŋgiruššansuorggi.

1.3.10.1 Rámmaeavttut vuođđoealáhusaide

Sámediggi háliida fievrridit guolástuspolitihka mas deattuhuvvo riektevuođu sihkkarastin báikkálaš guolásteddjiide riddolagaš guovlluin, vai dien bokte sáhttit buoridit ássanmiela ja háhkat buori ovdáneami innovašuvnnain, ođđasis rekrutteremiin ja ássamiin buohkaide geat ásset mearrasámi guovlluin. Sámediggi lea ožžon čađa hálddašan doaibmabijuid nu ahte guolásteaddjit mearrasámi guovlluin leat ožžon buoret rámmaeavttuid go guoská guolástusresurssaiguin ávkkástallamii ja daid geavaheapmái. Nationála dásis oaidnit mii ahte sihke fanas- ja guolásteaddjilohku unnu ollu, go fas logut Finnmárkku ektui čájehit ahte dušše áigodagas 2010 – 2014 lea lohku njiedjan 17 olbmuin, mii ii leat nu ollu.

Sii geat álget bargat guolástusealáhusas iežaset fatnasiin, álggahit dábálaččat rabas joavkku (joavku 2) bivdoeriiguin. 21 olbmo ealáhusas leat álgán ámmátguolásteaddjin iežaset fatnasiin 2015:s. Dát lea hui buorre riddo- ja vuotnafatnasiid nannemii guovllus maidda Sámediggi addá doarjaga ealáhusovddideapmái ja váikkuha boahtte áiggi báikkálaš rekrutterema ealáhussii. Eanaš doarjjaoažžut leat viehka nuorra bivdit 30-40 jahkásaččat, geat leat álggahan bivdit iežaset fatnasiin. Gádderusttega ásaheapmi lea mielde sihkkarastimin unnimus fatnasiid vuovdinvejolašvuođaid lagaš guovlluin. Danne vuoruha Sámediggi doarjaga gádderusttegiidda ja dát doarjja addá vejolašvuođa divvumii ja ođasmahttimii mii lea dárbbašlaš jos galgá sáhttit duhtadit dáláš gáibádusaid gáddái buktimii ja varas guliid oastimii.

Sámedikki boazodoallopolitihkas deattuhuvvo boazodoalu vuoigatvuođaid ja boazodoalu árbevirolaš bearašvuđot ealáhussan suodjaleapmi. Sámediggi lea vuoruhan searvat proseassaid dán ektui ja lea dorjon daid. Sámediggi lea vuoruhan oktavuođa ja gulahallama sihke boazodoalus ja boazodoallohálddašeamis. Sámediggi lea searvan regionála gulahallanforaid čoahkkimiidda mat leat ásahuvvon oktavuohta arenan fylkka dásis. Forat leat leamaš buorit deaivvadanbáikkit ságastallama ja gulahallama várás NBR:in, Fylkamanniin ja Sámedikkiin.

Sámediggi lea álggahan Sámedikki boazodoallopolitihka ođasmahttinbarggu ođđa boazodoallodieđáhusa bokte. Áigumuššan lea viidát searvvahit Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi (NBR) ja oktavuođa boazodoaluin man boađusin 2015:s dollojuvvui álggahan konferánsa ja álbmotčoahkkimat máttasámi guovllus. Buriid rámmaeavttuid sihkkarastima várás boazodoalus lea hui deaŧalaš oažžut buriid proseassaid mat ealáhusa mielas leat buorit. Sámediggi lea vuoruhan searvama bargojovkui mii bargá doaibmabijuiguin maid áigumuššan lea buoridit siskkáldas bearráigeahččama ja iešstivrema boazodoalus.

Ollu jagiid lea leamaš stuorra fokus boazolohkoheiveheapmái osiin Finnmárkkus. Heiveheapmi lea dál váldoáššis čađahuvvon. Boazolohku lea váldoáššis mearriduvvon dásis, muhto lea stuorra eahpesihkarvuohta ealáhusas go jurddašit boazologu ođđasis lassáneami ja jos šaddet ođđasis gorálaš geahpedeamit. Eanadoallo- ja birasgáhttendepartemeanttain leat čađahuvvon konsultašuvnnat boazodoallolága § 60 rievdadeamis, muhto eai šaddan ovttaoaivilii Sámedikkiin ja NBR:in. Sámediggái ja NBR:ii lea leamaš deaŧalaš ahte čađahuvvojit vuđolaš proseassat ovddabealde ođđa láhkarievdadusaid, earret eará čađahuvvon boazolohkoproseassa evalueremiin. Dát čuovvu boazodoallolága geahčadeami.

Sámi bargojoavku, mas leat mielde Norgga ja Ruoŧa beale sámedikkit, Ruoŧa sámiid riikasearvi ja Norgga boazosápmelaččaid riikkasearvi, geigejedje njukčamánus 2014 rievdadusevttohusaset norgalaš-ruoŧŧilaš boazoguohtonkonvenšuvdnii. Čakčamánus 2015 gohččo norgga ja ruoŧa ráđđehusat beliid čoahkkimii Lulejui, gos dieđihedje ahte eiseválddiin lea áigumuš dohkkehit konvenšuvnna ovdal jagi 2016 loahpa, ja ahte bargojoavkku evttohus árvvoštallojuvvo dan oktavuođas. Sámediggi Norgga bealde áigu čuovvut proseassa viidáseappot, ja áigu bivdit konsultašuvnnaid jos leš dárbu.

Sámedikkis lea leamaš fokus váikkuhit ealáhusovddideami ja buoret árvoháhkama boazodoalus. Maiddái 2015:s lea juolluduvvon doarjja boazodoalu lassiealáhusaide earret eará prošeavttaide mátkeealáhusaid siskkobealde ja bohccobierggu viidáseappot nállašuhttimii. Sámediggi lea addán doarjaga maiddái láhčči prošektii mii váikkuha boazodoalu areálavuođu ja ekonomalaš ahtanuššama sihkkarastima olles riikkas. Doarjja lea earret eará addojuvvon Protect Sápmái areálakonferánssa čađaheapmái man ulbmilin lei kapasitehta- ja gelbbolašvuođa buorideapmi boazodoalus.

Ávjovárri-prošeakta eanadoalu birra Porsáŋggu ja Kárášjoga gielddain ja Guovdageainnu suohkanis lea dál goalmmát ja maŋimuš jagis. Bohtosat čájehit ahte lea beroštupmi bisuhit eanadoalu dáin gielddain. Ollu opmodatsirdimat leat dáhpáhuvvan, ja ealáhusas lea šaddan doaivva. Hástalussan lea dat go ođđa mielkebuvttadanvisttiin leat alla investerengolut.

Sámediggi searvá Biebmoprošektii Davvi-Norga. Eanadoallo- guolástus- ja boazodoallobuktagat galget leat mielde oktasaš biebmoáŋgiruššamis mas mihttomearrin lea ovddidit riikaoasi nu ahte dat šaddá riikkaidgaskasaččat dovddus biebmoregiovdna.

Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta lea sihkkon 2 miljon ru Sámediggái eanadoalloulbmiliidda 2015:s. Dasa lassin ii fievrriduvvon Árktalaš eanadoallu viidáseappot, mii dagahii ain eanet geahpedeami Sámediggái, 2 miljon ru. Dát geahpedeamit leat dagahan dan ahte Sámediggi ii leat sáhttán addit doarjaga doallodivodemiide 2015:s. Sámedikki oassi ruhtadanplánain lea dávjá leamaš mearrideaddji deaŧalaš dasa ahte válljejit go ohccit divvut eanadoalu doaibmavistti.

Sámediggi lea ruhtadan trainee-prošeavtta Finnmárkkus. Prošeavtta ulbmilin lei rekrutteret 4 nuora vai sii sáhttet váldit badjelasaset doalu.

Sámediggi buktá juohke jagi cealkámuša eanadoallošiehtadussii. Sihke Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta ja Sámediggi leat soahpan buoredit gulahallama nu ahte doallat čoahkkimiid guktii jagis.

Sámediggi lea fuolas daid vahágiid geažil maid boraspiret dagahit eana- ja boazodollui. Boraspirepolitihkka ii leat álggage buorránan sámi guovlluin 2015:s. Dálkkádat- ja birasdepartemeanttas lea ovddasvástádus boraspirepolitihkas. Regionála boraspirelávdegottiin lea gáržžes doaibmamunni boraspiriid geahpedeami ektui. Sámediggi lea ollu oktavuođain čujuhan ahte go nállemihtut leat olahuvvon, de ferte johtilit geahpedit boraspiriid – dát guoská erenoamážit getkkiide. Sámediggi lea searvan gumpeguovllu árvvoštallanprosessii Norggas. Sámediggi lea dárkilastán ahte gumpeguovllu viiddideapmi boazodoalloguovlluide ii leat dohkálaš. Dát proseassa ii leat loahpahuvvon.

1.3.10.2 Geasuheaddji báikegottit

Sámediggi lea searvan gulahallančoahkkimiidda muhtun gielddaiguin gos lea muitalan Sámedikki ealáhusovddidanruđaid birra. Dasa lassin lea ráđđi deaivvadan sihke gielddaiguin, ealáhuseallimiin ja ealáhusorganisašuvnnaiguin Nuorta-Finnmárkku riddogielddain. Dán čoahkkindoaimma ulbmilin lea ovddidit ođđa strategiijaid mearrasámi guovlluide. Sámediggi lea searvan sámi ealáhusgárddi ásahanbargui. SIVA lea formálalaččat dohkkehan sámi ealáhusgárddi ásaheami 2015:s. Njeallje gieldda leat leamaš mielas ásaheapmái. Dát bidjá vuođu ođđa ealáhuseallimii dáin gielddain.

Sámedikki váldoáŋgiruššan mátkeealáhusas áigodagas 2012-2015 lea leamaš prošeavtta Sámi mátkeealáhusat Davvi-Norggas bokte. Prošeakta lea leamaš ovttasbargu sámi mátkeealáhusaktevrraid, váikkuhangaskaoapmeapparáhta ja dutkanbirrasa gaskka. Ovddidanprošeavtta bokte leat čađahuvvon ollu doaibmabijut fierpmádatbarggus, márkanvuđot buvttaovddideamis, gelbbolašvuođa ovddideamis, máhttobuvttadeamis ja FoU-doaimmas. Váldomihttomearrin lea leamaš oažžut sámi kultuvrra ja historjjá leat okta váldoákkain manne mátkkoštit Davvi-Norgii lupmui. 37 fitnodaga leat leamaš mielde prošeavttas. Sámediggi áigu joatkit prošeavttain ovddidan dihte sámi mátkeealáhusa. Dán barggu galgá jođihit Davvinorgga mátkeealáhusat OS, mii lea riikaoassesearvi. Sámediggi lea addán álggahanstipeandda ja doarjaga fitnodagaid álggaheapmái ja ovddideapmái viidáseappot nállašuhttima, sámi mátkeealáhusaid ja sámi kulturealáhusa siskkobealde. Doarjja lea váikkuhan riskka unnideami ja buoridan čađahanvejolašvuođa. Ollugat dáin aktevrrain barget doaimmain buohtalaga dáiguin gávpesurggiin.

1.3.10.3 Kulturealáhusat

Sámediggi lea 2015:s juolludan 10 618 000 ru kulturealáhusulbmiliidda. Doaibmabijuid searvvis mat leat ožžon doarjaga leat vaikko mii nugo gráfalaš design, silbarávdebádji, sámi spealuid ovddideapmi. 2015:s lea ohcamiid lohku lassánan sámi kulturealáhusbargiid beales, mii čájeha ahte kulturealáhusáŋgiruššamiin leat olahan suorggi. Sámedikki áŋgiruššan kulturealáhusaiguin lea álgomuttus, ja kultuvra ealáhussan lea ain ođđa suorgi. «Sámedikki kulturealáhusprošeavtta» bokte leat álggahuvvon lihkostuvvan doaibmabijut maiguin nannet sámi kulturealáhusfitnodagain ealáhusaktevran. Kulturealáhusprošeavtta deaŧalaš boađus lea leamaš ahte Sámediggi lea ožžon buoret geahčastaga sámi kulturealáhusain aktevradásis. Dán geažil šaddá álkit boahtteáiggis gulahallat ja bidjat johtui doaibmabijuid njuolga ealáhusa ektui. Kultursiida (Davviálbmogiid guovddáš) lea ovdánahttimin fierpmádaga Romssa kulturealáhusaktevrraid várás. Riddu festivála oktavuođas lágidedje Sámediggi ja Kultursiida suorgedeaivvadeami kulturealáhusa várás, mas lei erenoamáš fokus kulturárbbi vuovdimii ja gávppašeapmái.

Fitnodatovddidanprográmma Dáhttu lea čađahuvvon Finnmárkkus ja Romssas, ja duojáriidda lea leamaš sierra prográmma. Vuosttaš Dáhttu-prográmma (Finnmárku) lea evaluerejuvvon 2015:s, ja dat čájeha ahte máŋggat fitnodagat leat šaddan gievrrabun earret eará ovttasbarggu bokte earáiguin. Ollu dáin ovttasbargguin lea stuorra gávppálaš vejolašvuohta. Buot doallit sáhttet čujuhit eanet dihtomielalaš áŋgiruššamii fitnodagas maŋŋá go prográmma nogai. Muhtun sámi kulturealáhusaktevrrat (36) leat vuolláičállán šiehtadusa gánnáhahttivuođa ovdánahttimis ja buoret profešonaliseremis Dáhttu-prográmmaid bokte. Sáhttá dadjat ahte Dáhttu álggaheapmi lea hui deaŧalaš olles sámi kulturealáhusa árvoráidui. Dáhttu-prográmmaid várra stuorámus sukseassa čatnasa fierpmádahkii mii šaddá bargiid gaskka birrasis mas fokusis lea háhkat buori ealáhusa kultuvrras.

Duodjeealáhusa siskkobealde lea leamaš eanet doaibma ovddidanbarggus dán jagi earret eará stuorát investerendáhtu bokte, mii fas lea dagahan dan ahte ruđaid golahus lea lassánan. Duodjemearka, mearkagálvoprošeakta, gelbbolašvuođa buoridandoaibmabijut ja bargu duoji viidásetovddidemiin leat muhtun prošeavttat mat áiggi mielde leat ávkkálaččat duodjeealáhussii oppalaččat. Dasa lassin leat fitnodagat investeren ođđaset mášenpárkka buoridan dihte buvttadusa ja gánnáhahttivuođa. Sámediggi lea ovddit jagiin earret eará ruhtadan mašiinnaid maiguin lea álkit neaskit gápmasiid – neaskenmašiidna. Dákkár mašiinnat eai gávdno márkaniin ja Duodjeinstituhtta lea leamaš mielde ovddideamen dákkár mašiinna – dát gárvvistuvvui 2015:s. Go hutká mašiinnaid ja teknihkaid duodjeealáhusa siskkobealde, de eahpitkeahttá buoriduvvo dan bokte gánnáhahttivuohta ja šaddá álkit duddjot. Sámediggi ásahii 2015:s hospiterenortnega duodjeealáhusa nannema várás. Vaikko ortnet 2015:s ii leat váikkuhan nugo doaivvuimet, de oaivvilda Sámediggi ahte ortnegis leat geavatkeahtes vejolašvuođat. Duoji fitnooahppiortnegis leat 10 fásta fidnooahppi oahpahallin. Dán ortnegis leat váldoáššis mielde nuorat.

Duodjeorganisašuvnnat ja Sámediggi leat 2015:s árvvoštallamin dahkat ovttasbargošiehtadusa duoji doaibmadoarjjaortnega badjelii váldimis. Badjelii váldimis ii leat dahkkojuvvon mearrádus, muhto dat čielgá 2016:s. Duoji ekonomalaš raporta čájeha ahte iežas dujiid vuovdin lea lassánan. Čájeha ahte golut lassánit vásttolaččat nu ahte ekonomalaš boađus ii lassán nugo lea sávahahtti. Buorre lea dat go ollugat áŋgiruššet ođđa design ja buvttaovddidemiin mii sáhttá váikkuhit eanet árvoháhkama duodjeealáhusas.

1.3.10.4 Árvoháhkan ja ođđaásaheamit

Ásahančuovvoleapmi ja oahpahus álggahuvvui Sis-Finnmárkkus 2014:s, ja loahpahuvvui 2015:s buriiguin bohtosiiguin. Oasseváldit ožžo maiddái njuolga čuovvoleami go ovttaskas fitnodat fertii vuoruhit makkár ekonomalaš doaibmabijut ledje dárbbašlaččat ekonomalaš bohtosa buorideapmái. Sámediggi lea vuoruhan nuorra ealáhushutkama 2015:s. Vásihusat dán áŋgiruššamis čájehit ahte nuorat geat servet dán lágan doaimmaide dávjjit ásahit iežaset doaimmaid go sii geat eai searvva.

1.3.11 Báikkálaš ja guovlulaš ovttasbargu

Juolluduvvon submi: 2,935 miljon ru.

Sámediggi mearridii 2015:s ovttasbargošiehtadusa Bådåddjo gielddain, ja dat leage dalle nubbi gávpotgielda mainna Sámediggi dahká sierra šiehtadusa. Ovttasbargošiehtadusaiguin gávpotgielddaiguin galgat nannet ja gozihit sámi giela ja kultuvrra áiggis goas sámit fárredit stuorát čoahkkebáikkiide ja gávpogiidda. Ovttasbargu Bådåddjo gielddain galgá čuovvoluvvot jahkásaš čuovvolančoahkkimiiguin ja lávga gulahallamiin gozihan dihte sámi beroštumiid ja vuoigatvuođaid gielddas. Sámediggi ja Bådåddjo gielda leat gulahallamiin makkár doaibmabidjosurggiid ovttasbargošiehtadusas lea lunddolaš čuovvolit boahttevaš jagiin.

1.3.11.1 Ovttasbargošiehtadusat suohkaninguin

Sámediggi lea čuovvolan ovttasbargošiehtadusa Romssa suohkaniin, earret eará nu ahte lea addán doarjaga Sámi viesu ovdaprošektii – glássa máilmmi guvlui 300 000 ru.

Sámediggi ja Álttá suohkan áigot joatkit barggu ja ráhkadit sisdoalu ovttasbargošiehtadussii mas válddahuvvojit sisdoallu, dan proseassa ja čielggadeapmi ođđa politihkalaš jođiheddjiid ektui Álttás.

Sámedikkis leat leamaš máŋga čoahkkima Oslo gielddain. Beliin lea áigumuššan gárvvistit julggaštusa ovttasbarggu birra 2016:s.

Sámediggi ja Finnmárkku fylkagielda leat dahkan ovttasbargošiehtadusa áigodahkii 2013-2016. Šiehtadus lea čuovvoluvvon 2015:s nugo lei plánejuvvon.

Sámediggi ja Romssa fylkkasuohkan leat álggahan proseassa ovttasbargošiehtadusa revideremiin ovttasbargošiehtadusa beliid gaskka. Dán oktavuođas čađahii Romssa fylkkasuohkan rávakonferánssa 2015:s. Dát rávvagat šaddet leat deaŧalaš vuođđoávnnasoasit dalle go Sámedikki ja Romssa fylkkasuohkana gaskasaš ovttasbargošiehtadus galgá reviderejuvvot.

Sámediggi oaidná ahte ovttasbargošiehtadusat gielddaiguin sáhttet leat ávkkálaččat dasa ahte čađahit sámepolitihka gielddadásis, ja oaidná ahte dakkár šiehtadusat maiddái sáhttet lea reaidun dasa ahte čađahit nationála sámepolitihka báikkálaččat.

1.3.11.2 Suohkanođastus

Sámediggi ja sámi gielddat leat ovttas geahčadan movt sámi álbmogii ja daid bálvalusaide maid gielddat addet váikkuha vejolaš gieldaovttastahttin. Čielggadus Gieldaođastusa ja sámi beroštumiid birra almmuhuvvui čakčamánus 2015. Čielggadusa okta váldorávvagiin lea ahte olles dat ođđa stuorragielda ferte gullat sámegiela hálddašanguvlui jos gielddat ovttastahttojuvvojit eará gielddain dahje gielddaiguin. Sámediggi ja gielda- ja ođasmahttindepartemeanta leat konsulteren dán áššečuolmma birra, almmá soabakeahttá das.

Das deattuhuvvo dasto ahte sámi eanetlohkogielddat leat deaŧalaččat sámi siviilaservodahkii, ja rávvejuvvo ahte eai ovttastahttojuvvo jos boađusin šattaš ahte dát gielddat šaddet unnitlohkodillái. Čielggadusas oainnusmahttojuvvo maiddái duohta dárbu nannet sámi giella- ja kulturgelbbolašvuođa buot fágasurggiin, erenoamážit dearvvašvuođa- ja areálasuorggis, gielddain. Evttohuvvo ahte sámi beroštumiid goziheapmái gielddain ráhkaduvvojit mekanismmat konsultašuvdnageatnegasvuođa várás gielddalaš dásis. Sámedikki dievasčoahkkin meannudii ášši juovlamánus 2015 goas dat guorrasii ollu daid rávvagiidda mat čielggadusas leat.

1.3.12 Sámi ovttasbargu ja riikkaidgaskasaš bargu

Juolluduvvon submi: 1,009 miljon ru.

Váldomihttomearrin Sámedikki sámi ovttasbargui ja riikkaidgaskasaš bargui lea ahte álgoálbmogat mearridit iežaset ovdáneami ja lea vejolašvuohta gozihit iežas beroštumiid riikkaidgaskasaččat.

Ruđat riikkaidgaskasaš bargui leat 2015:s mannan riikkaidgaskasaš organisašuvnnaid ruhtadeapmái mat leat Barents-čállingoddi IKS, Sámiráđđi – Norgga juogus, Mama Sara Education Foundation ja doCip, ja dasto doaibmabijuid ruhtadeapmái mas leat válddahuvvon Working Group of Indigenous Peoples (WCIP2014) loahppadokumeanttas ja ráđi riikkaidgaskasaš ovddasteaddji várás.

1.3.12.1 Riikkaidgaskasaš bargu

Sámediggi lea mearridan ođđa dieđáhusa solidaritehta ja riikkaidgaskasaš barggu birra. Dieđáhusa mihttomearrin lea ahte Sámediggi galgá gozihit sámi ja álgoálbmotberoštumiid riikkaidgaskasaččat ja mearridit ieš iežas ovdáneami min riikkaidgaskasaš barggus. Sámediggedieđáhusas deattuhuvvo hui ollu ON álgoálbmogiid vuoigatvuođajulggaštusa sisdoallu. Dieđáhusas ovddiduvvojit sierra servodatjoavkkuid dárbu dásseárvovuoigatvuođaid ektui, nugo maid nissonolbmuid.

Sámediggi lea čuovvolan ON álgoálbmogiid 2014 máilmmikonferánssa loahppadokumeantta. Bargojuvvo ahte nammaduvvojit guokte álgoálbmotmielláhčči váldočoahkkima presideantta várás. Soai galgaba ovttas guvttiin stáhtalaš mieldeláhččiin láhčit proseassa iežas konsultatiivvalaš stáhtusa ektui algoálbmotásahemiid várás, lassin dan juo doaibmi ECOSOC-stáhtusii, ON čoahkkimiin mat guoskkahit álgoálbmotáššiid. Norga galgá hábmet doaibmaplána dasa ahte čuovvolit máilmmikonferánssa loahppadokumeantta. Sámediggi bidjá vuođđun dan ahte doaibmaplána hábmejuvvo konsultašuvnnaid bokte Sámedikkiin.

Jagis 2015 lea Sámediggi Norgga delegašuvnna bokte searvan riikkaidgaskasaš čoahkkimiidda nugo ON álgoálbmotáššiid bissovaš forumii (UNPFII), ON olmmošvuoigatvuođaid áššedovdimekanismii ja dálkkádatnjunuščoahkkimii COP21. UNPFII vuolde searvvai Sámediggi maiddái iešheanalis aktevran olggobealde stáhta delegašuvnna. Sámediggi lea ovttas eará álgoálbmotovddasteddjiiguin álggahan proseassa mas geahčadit čovdosiid álgoálbmotfoandda ásaheapmái mii galgá sihkkarastit álgoálbmogiid searvama riikkaidgaskasaš čoahkkimiidda mat guoskkahit álgoálbmogiid. Dán lágan foandda galget álgoálbmogat ieža hálddašit.

ILO áššedovdikomitea máhcahandieđut Norgga ja Sámedikki raportii konvenšuvnna nr 169 ektui álgoálbmogiid ja čearddalaš olbmuid hárrái iešmearrideaddji riikkain, áigodahkii 01.06.08 – 31.05.13 almmuhuvvojedje ILO 104 konferánssas mii dollojuvvui geassemánus 2015. Máhcahandieđuin leat áicamušat hástalusaid birra konsultašuvnnain, finnmárkkulága čuovvoleami birra, maiddái sierra Finnmárkkukomišuvnna ja Finnmárkkuduopmostuolu birra.

Sámiid dilli Norggas lei okta fáttáin mat sierra čuvgejuvvojedje dalle go ON nállevealahankomitea (CERD) gažadii Norgga borgemánus 2015. Sámedikkis lei ovdal gulaskuddama čoahkkin CERD:in. Gulaskuddanraporttas buktá CERD rávvagiid: a) ahte finnmárkkulága sisdoallu sámi čáhce- ja resursavuoigatvuođaid dohkkeheamis duohtan dahkkojuvvo, b) ahte Sámi vuoigatvuođalávdegotti evttohus sámi guovlluid ektui Finnmárkku olggobealde čuovvoluvvo identifiseremiin ja sámi eana- ja resursavuoigatvuođaid dohkkehemiin, c) ahte konsultašuvdnaortnegat Sámedikki bušeahtas bohtet sadjái, d) ahte mearrádusain ja láhkaaddimis leat dáhkádusat, erenoamážit finnmárkkulága, minerálalága ja boazodoallolága ektui, ahte rogganindustriija sámi guovlluin dáhpáhuvvá dušše ovdagihtii dieđihuvvon miehtamiin guoskevaš sámi servodaga beales, ja ahte láhkaaddin mii sihkkarastá heivehandoaibmabijuid, buhtadusa ja ávkeárvvu guoskevaš sámi beroštumiide, rievdaduvvo, e) fuolahit dan ahte Finnmárkkukommišuvnnas ja Finnmárkku meahcceduopmostuolus leat doarvái ruhtaresurssat, f) ahte guolástusláhkaaddin ođastuvvo nu ahte sámiid historjjálaš bivdovuoigatvuođat dološ áiggiid rájes geavaheami ja báikkálaš árbevieruid vuođul dohkkehuvvojit ollásit.

Sámi Parlamentáralaš Ráđi doaibmaplána bidjá láidestusaid SPR bargui. Dievasčoahkkin 2015:s dollojuvvui Oulus njukčamánu 19. b., go doaibmaplána mearriduvvui. Dán áigodagas vuoruha SPR čuovvovaš áššiid: Barggu Davviriikkaid sámekonvenšuvnnain, giellaáššiid, WCIP loahppadokumeantta čuovvoleami, barggu árbevirolaš sámi ealáhusaiguin ja eará deaŧalaš proseassaid. Suoma Sámediggi válddii badjelasas SPR jođiheaddjidoaimma suoidnemánu 1. b. 2015 Ruoŧa beale sámedikki maŋŋá. Sámi parlamentáralaš ráđi lea maiddái 2015:s bargan dan ala ahte áigeguovdilis eiseválddit láhčet diliid nu ahta álgoálbmogat besset searvat ja vai duohtavuođas besset váikkuhit buot forain gos álgoálbmogiid beroštumit leat áššelisttas.

Borgemánus dán jagi doalai Sámi parlamentáralaš ráđi stivra birrabeavddi ságastallamiid Hemavan báikkis Ruoŧa bealde davviriikkaid sámedikkiid, Suoma, Norgga ja Ruoŧa stáhtalaš eiseválddiid ja ON álgoálbmotvuoigatvuođaid erenoamášdieđiheaddji Victoria Tauli-Corpuz gaskka. Erenoamášdieđiheaddji bargun lea bearráigeahččat, raporteret ja addit rávvagiid ráđđehusaide das mainna lágiin dat galget meannudit álgoálbmotáššiid iežaset riikkas. Erenoamášdieđiheaddji ráhkada raportta čoahkkimis.

Sámi parlamentáralaš ráđi (SPR-N) Sámedikki delegašuvdna árvvoštallá ahte gulahallan guovddáš eiseválddiiguin lea deaŧalaš maiddái Eurohpá politihkalaš áššiin. Ráđđehusa Eurohpá politihkalaš forum lea deaŧalaš arena gos oaidnit mii dáhpáhuvvá EO:s. SPR-N lea danne válljen searvat ráđđehusa Eurohpá politihkalaš forumii. Forum lea deaivvadanbáiki departemeanttaid gaskka politihkalaš dásis (stáhtačállidássi) ja fylkkagielddaid, gielddaid ja Sámedikki álbmotválljen olbmuide. Foruma ulbmilin lea lonuhallat dieđuid, oainnuid ja vásihusaid Eurohpá politihkalaš áššiin ja áššečuolmmain.

Davviriikkalaš ovttasbargu Davviriikkaid ráđi bokte lea deaŧalaš. Sámit eai leat váldojuvvon mielde ollesárvosaš lahttun Davviriikkaid ráđis, muhto sis lea áicistáhtus ja sáhkavuorrovuoigatvuohta Davviriikkaid Ráđi váldoságastallama jahkásaš sešuvnnas. Sámi parlamentáralaš ráđis lei okta ovddasteaddji dán jagi sešuvnnas Reykjaviikkas.

Sámediggi searvá EO territoriála ovttasbargui, (Interreg) dainna lágiin ahte nominere lahtuid Interreg VA Sápmi Bearráigeahččanlávdegoddái ja Stivrenlávdegoddái.

Sámediggi searvá Norgga delegašuvnna bokte ministarčoahkkimis ja Árktalaš ráđi virgeolbmuidčoahkkimiin. Ovttasbargu siskkilda ovttasbarggu Árktalaš ráđi stáhtaid ráđđehusaid gaskka ja parlamentáralaš čoahkkimiid gaskasaš ovttasbargu. Álgoálbmogiin lea guovddáš sadji ovttasbargoorgánain.

Davviguovlopolitihkka buktá stuorra hástalusaid muhto rahpá maiddái vejolašvuođaid buoret čálgui ja luondduresurssaid ceavzilis hálddašeapmái. Seammás leat sámit go lea álgoálbmot deaŧalaš eavttuid biddjit árvoháhkamii ja ođasmuvvi resurssaid hálddašeapmái davviguovlluin. Davviguovlopolitihka ferte danne hábmet ja čađahit gulahallamiin ja ovttasbargguin eiseválddiid, ealáhusaktevrraid, Sámedikki, sámi vuoigatvuođaoamasteddjiid ja sámi beroštusorganisašuvnnaid gaskka.

1.3.13 Dásseárvu

Sámediggi bargá oažžut ovttaárvosaš sámi servodaga mas leat seamma vuoigatvuođat, geatnegasvuođat ja vejolašvuođat buohkaide. Vuolggasadjin dán bargui lea ahte dásseárvu guoská buot servodatsurggiide ja lea danne heivehuvvon oassi min barggus.

Sámediggi lea 2015:s mearridan ođđa čilgehusa sohkabealdásseárvvu birra. Čilgehusas váldojuvvojit ovdan sierralágan suorggit gos sohkabealli sáhttá hehttet dásseárvvu. Muhtun surggiin válddahuvvo ahte movt mii galgat bargat sohkabealvealaheami vuostá oppalaččat. Dasa lassin deattuhuvvojit čilgehusas válljejuvvon suorggit nugo sohkabealidentitehta, veahkaváldi lagaš oktavuođain ja seksuála sodju.

Čilgehus lea bidjan vuođu Sámedikki bargui dásseárvosuorggis 2015:s ja galgá čuovvoluvvot máŋgga jagáš doaibmaplánain.

Sámediggi lea 2015:s doallan jahkásaš gulahallančoahkkima dásseárvoorganisašuvnnaiguin. Čoahkkimis ságastallojuvvojedje oktasaš hástalusat dásseárvosuorggi siskkobealde, ja bealit sohpe gulahallat gaskaneaset dásseárvoáššiid birra mat gusket sámi servodahkii.

Sámediggi lea 2015:s bargan oažžut saji ON nissonforuma CSW norgga delegašuvnnas 2016:s ja lea ožžon saji delegašuvnnas. Sámediggi pláne lágidit doaluid man fáddán lea veahkaváldi álgoálbmotnissoniid vuostá New York:s CSW vuolde.

Sámediggi lea addán rávvagiid Norgga raporteremii ON nissonkonvenšuvdnii, mas gieskat almmuhuvvon dutkan veahkaválddi birra lagaš oktavuođain sámi nissonolbmuid gaskkas lea válddahuvvon. Sámediggái lea deaŧalaš oažžut máhtu sivaid birra ja makkár doaibmabijuid ferte álggahit dan vuostá dáistaleapmái. Norga galgá addit raporttas ON nissonvealahankomiteai 2016:s, ja Sámediggi áigu joatkit gulahallamiin Ráđđehusain raporterema birra.

Sámediggi doalai 2015:s seminára lesbbaid, homofiillaid, bifiillaid ja transolbmuid birra sámi servodagas. Dát lei sámediggeráđi dásseárvočilgehusa čuovvoleapmi, ja oassi dásseárvodoaibmaplána ráhkadeamis. Seminára ulbmilin lei oainnusmahttin dáid olbmuid dili sámi servodagas ja ahte sin hástalusat bohtet politihkalaš áššelistii.

Ráđđelahttu Henrik Olsen namuhii sártnistis Sápmi Pride doaluin Kárášjogas miessemánus 2015 ahte sámi servodat lea moadde lávki lávken ovddusguvlui go dal lea dan meare rabasvuohta homofiliija birra ahte lea vejolaš ávvudit buriin mielain almmolaččat.

1.3.14 Politihkalaš dássi

1.3.14.1 Sámedikki lávdegodde- ja dievasčoahkkimat

2015:s doalai Sámediggi njeallje lávdegodde- ja dievasčoahkkima. Čoahkkimat njukča- ja čakčamánus dollojuvvojedje seamma vahkus, go fas miessemánu/geassemánu ja skábmamánu/juovlamánu lávdegoddečoahkkimiid ja dievasčoahkkimiid gaskka lei vahkku gaska. Lávdegodde- ja dievasčoahkkimat čakčamánus dollojuvvojedje Láhkadiggesálas Stuorradikkis.

Oktiibuot 51 ášši ovddiduvvojedje meannudeapmái dievasčoahkkimii.

1.3.14.2 Sámedikki bearráigeahččanlávdegoddi

Sámedikki bearráigeahččanlávdegoddi lea 2015:s doallan guhtta dábálaš čoahkkima ja lea meannudan oktiibuot 51 ášši. Dasa lassin lea bearráigeahččanlávdegottis leamaš čoahkkin sámediggeráđiin bearráigeahččanlávdegotti organiserema birra.

Lávdegoddečoahkkimiid oktavuođas skábmamánus 2015:s lágidii bearráigeahččanlávdegoddi seminára Sámedikki ovddasteddjiide bearráigeahččama ja dárkkisteami birra Sámedikkis. Seminárii serve earret eará Stuorradikki bearráigeahččan- ja vuođđudanlávdegotti lahtut. Dasa lassin lea lávdegoddi čađahan siskkáldas kursema mat fáddán lea leamaš bearráigeahččan ja dárkkisteapmi.

Válgááigodagas 2013 – 2017 leat bearráigeahččanlávdegottis čuovvovaš lahtut:

• John Kappfjell, jođiheaddji

• Marie Therese N. Aslaksen, nubbijođiheaddji

• Tor Gunnar Nystad

• Inger Elin Utsi

• Arthur Tørfoss

1.3.14.3 Sámi parlamentáralaš ráđđi

Davviriikkalaš ovttasbargu Davviriikkaid ráđi bokte lea deaŧalaš. Sámit eai leat váldojuvvon mielde ollesárvosaš lahttun Davviriikkaid ráđis, muhto sis lea áicistáhtus ja sáhkavuorrovuoigatvuohta Davviriikkaid Ráđi váldoságastallama jahkásaš sešuvnnas. Sámi parlamentáralaš ráđis lei okta ovddasteaddji dán jagi sešuvnnas Reykjaviikkas.

Sámi parlamentáralaš ráđđi searvá ovtta fásta ovddasteddjiin Árktalaš parlamentarihkárkomiteai. Dán komiteai gullet álbmotválljen olbmot 8 árktalaš riikkas (Kanada, Dánmárku, Suopma, Islánda, Norga, Ruošša, Ruoŧŧa ja USA) ja Europarlameanta. Árktalaš parlamentarihkkáriid ovttasbargui searvamiin váikkuha SPR dan ahte álgoálbmotpolitihkalaš áššit biddjojuvvojit áššelistui. Deaŧalaš ulbmil Árktalaš parlamentarihkkáriid komiteai searvamiin lea gulahallan riikkain mii jođiha Árktalaš ráđi – árktalaš ráđđehusovttasbarggu. Sámi parlamentáralaš ráđis lea áicistáhtus Árktalaš ráđis, muhto lea dán rádjai searvan Árktalaš ráđi čoahkkimiidda stáhta delegašuvnnaid mielde. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea ohcan sierra stáhtusa Árktalaš ráđis.

Sámi parlamentáralaš ráđi (SPR-N) Sámedikki delegašuvdna árvvoštallá ahte gulahallan guovddáš eiseválddiiguin lea deaŧalaš maiddái Eurohpá politihkalaš áššiin. Ráđđehusa Eurohpá politihkalaš forum lea deaŧalaš arena gos oaidnit mii dáhpáhuvvá EO:s. SPR-N lea danne válljen searvat ráđđehusa Eurohpá politihkalaš forumii. Forum lea deaivvadanbáiki departemeanttaid gaskka politihkalaš dásis (stáhtačállidássi) ja fylkkagielddaid, gielddaid ja Sámedikki álbmotválljen olbmuide. Foruma ulbmilin lea lonuhallat dieđuid, oainnuid ja vásihusaid Eurohpá politihkalaš áššiin ja áššečuolmmain.

Sámediggi searvá EO territoriála ovttasbargui, (Interreg) dainna lágiin ahte nominere lahtuid Interreg VA Sápmi Bearráigeahččanlávdegoddái ja Stivrenlávdegoddái. Delegašuvdna nominerii 03.12.14 ođđa lahtuid áigodahkii 2014 – 2020. Searvan lea mielde oainnusmahttimin sámi áššečuolmmaid EO territoriála ovttasbarggus, ja dieinna lágiin goziha iežas beroštumiid maiddái EO ektui. Borgemánus dán jagi doalai Sámi parlamentáralaš ráđi stivra birrabeavdeságastallamiid Hemavan báikkis Ruoŧa bealde davviriikkaid sámedikkiid, Suoma, Norgga ja Ruoŧa stáhtalaš eiseválddiid ja ON álgoálbmotvuoigatvuođaid erenoamášdieđiheaddji Victoria Tauli-Corpuz gaskka. Erenoamášdieđiheaddji bargun lea bearráigeahččat, raporteret ja addit rávvagiid ráđđehusaide das mainna lágiin dat galget meannudit álgoálbmotáššiid iežaset riikkas. Erenoamášdieđiheaddji ráhkada raportta čoahkkimis.

1.3.14.4 Sámediggeráđđi

Sámediggeráđis ledje 6 fysálaš čoahkkima 2015:s. Dasa lassin lea ráđđi čađahan telefončoahkkimiid vahkkosaččat. Ráđđi lea oktiibuot meannudan 498 ášši.

1.3.14.5 Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi, SáNul

Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi galgá nannet sámi nuoraid váikkuhanvejolašvuođaid Sámedikki politihkas. SáNul doalai golbma čoahkkima 2015:s. SáNul čuovui Sámedikki dievasčoahkkima juovlamánus, das lea leamaš čoahkkin sámediggeráđiin, searvan konferánssaide ja semináraide, ja lea muhtun oktavuođain doallan maiddái sáhkavuoru.

SáNul lea buktán rávvagiid Sámedikki bargui oadjebas psykososiála birrasa ektui sámi mánáide ja nuoraide, sámediggedieđáhussii alit oahpu ja dutkama birra, ja Sámedikki 2016 bušehttii.

SáNul searvá dutkanprošeavtta NUORGÁV referánsajovkui. Čoahkkin Sámedikki vuorrasiidráđiin boađusin lei earret eará oktasaš cealkámuš sámi bagadeaddjiortnega birra. SáNul lea sádden cealkámuša 16-jahkásaččaid jienastanvuoigatvuođa birra Sámediggái, ja sii leat ovtta cealkámušas dovddahan stuorra balu stáhtabušeahta evttohusa geažil ahte heaittihit Gaska-Norgga sámeskuvlla.

SáNul searvvai Sámedikki delegašuvnnas ON Álgoálbmogiid bissovaš foruma dán jagi sešuvdnii New York:s.

Sámediggi nammadii ođđa lahtuid ja várrelahtuid juovlamánus Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddái áigodahkii 2016 – 2017:

• Ánná Káisá Partapuoli, jođiheaddji

  várrelahttu: Marion Aslaksen Ravna

• Ande Trosten

  várrelahttu: Ronja Larsen

• Maja Fjällstrøm.

  várrelahttu: Ulrika Snowdon

• Ida Ristiinna Hætta Ophaug

  várrelahttu: Henrik Kristian Atle Olsen

• Jon Christer Mudenia.

  várrelahttu: Malene Eriksen

1.3.14.6 Sámedikki vuorrasiidráđđi

Sámedikki vuorrasiidráđđi lea 2015:s doallan golbma čoahkkima; Bådåddjos, Rørosas ja Gáivuonas. Čoahkkimiid oktavuođas leat vuorrasiidráđis leamaš čoahkkimat gielddaid ja gielddalaš vuorasolbmuidráđiid ovddasteddjiiguin, ja leat galledan boarrásiid ásahusain. Vuorrasiidráđđi fokusere sámi boares olbmuid giela ja kulturduogáža, sihke dáláš bálvalusain ja go bálvalusat hábmejuvvojit, ja ohcala sámegielat bargiid, sámi biepmu ja sámi doaimmaid. Vuorrasiidráđđi čujuha ahte gielddain lea ovddasvástádus sámi boarrásiidda addimis kultuvrralaš ja gielalaččat láhččojuvvon fálaldaga.

Eanaš gielddat dihtet ahte sis lea sámi álbmot, ja háliidit láhčit sidjiide nu bures go vejolaš. Dattetge raporterejuvvo ahte hástalussan lea sámegielagiid rekrutteren. Gielddaid gelbbolašvuođas ja láhččojuvvon fálaldagain áŋgiruššamiin sámi vuorasolbmuide leat maiddái viehka stuorra erohusat. Gielddat barget dihtomielalaččat sámi kultuvrrain ja láhčet deaivvadanbáikkiid sámi vuorasolbmuide, muhto eambbogat váillahit Sámedikki veahki sámi áššiin.

Sámedikki vuorrasiidráđi mielas lea deaŧalaš ahte sámi vuorasolbmot geavaheaddjin ožžot vejolašvuođa váikkuhit, ja leat sádden evttohusa viđa davimus fylkka fylkkavuorrasiidráđiide sámi ovddastusa.

Vuorrasiidráđis leat:

• Inga Karlsen, jođiheaddji

• Jonhild Joma

• Hánssa-Jon Ovllá – Olaf Hansen

• Berit Ellen Nikkinen Varsi

• Kåre Eriksen

Várrelahtut:

• Morten Danielsen

• Kristine Julie Eira

• Berit Anna Gaup

• Synnøve Breviik

• Ingolf Kvandahl

1.3.14.7 Sámedikki váiddalávdegoddi doarjjaáššiid várás

Sámedikki váiddalávdegoddi doarjjaáššiid várás ásahuvvui 2011:s ja galgá gozihit sin riektesihkarvuođa geat ohcet doarjaga Sámedikkis. Váiddalávdegoddi galgá meannudit váidojuvvon ovttaskas mearrádusaid ollašuhttin dihte hálddahuslága njuolggadusaid váiddameannudeami birra.

Sámedikki váiddalávdegoddi doarjjaáššiid várás lea 2015:s doallan njeallje čoahkkima ja meannudan buohkanassii 31 váidaga. 22 áššis bisuhuvvui biehttalanmearrádus. Njeallje áššis sihkkojuvvui mearrádus ja áššit sáddejuvvojedje sámediggeráđđái ođđa meannudeapmái. Njeallje áššis váldojuvvui váidda vuhtii ja mearrádusat rievdaduvvojedje. Okta ášši maŋiduvvui.

Jagi 2014 ektui lea váiddaáššiid lohku 2015:s njiedjan váile 50 áššis 31 áššái. Váiddaáššiid lohku 2015:s lea nugo gaskamearri lei váiddalávdegotti ásaheami rájes 2011:s.

Váiddaáššiid lohku maidda lea mieđihuvvon dahje go ášši lea sáddejuvvon ođđa meannudeapmái sámediggeráđis lea maiddái njiedjan jagi 2014 ektui.

Válgaáigodagas 2013 – 2017 leat čuovvovaččat váiddalávdegottis:

• Ingar Nikolaisen Kuoljok, jođiheaddji

• Josef Vedhugnes

• Sølvi Kristin Pettersen (válljejuvvon Viviann Boine sadjái, geassemánus 2015).

1.3.15 Hálddahuslaš dássi

Sámediggi áigu leat rabas, geavaheaddjioiddot ja searvvaheaddji – Sámediggi álbmoga várás. Oktavuohta sámi álbmogiin galgá álohii leat vuođđun Sámedikki politihka ovddideapmái. Sámediggi galgá maiddái iežas barggus gulahallat guovddáš, regionála ja báikkálaš eiseválddiiguin.

1.3.15.1 Bargobiras ja organiseren

Hálddahusa fokussuorggit 2015:s leat leamaš earret eará bargobiras, beavttálmahttin ja álkiduhttin. Juovlamánus 2013 čađaheimmet mii viiddis bargiidiskkadeami. 2014-2015 leat mii čađahan doaibmabijuid siskkáldasat dán geažil. Bargiidiskkadeami boađusin lei ahte kulturmuito-, areála- ja biras ossodat ođđasis organiserejuvvui guovtti juhkosis nu ahte šadde golbma juhkosa. 2014-2015 leat mii ođđasis organiseren giellaossodaga ja vuoigatvuođaid ja riikkaidgaskasaš áššiid ossodaga. Ođđasis organiseremiid ulbmilin lei struktureret doaimmaid ossodagaid siste.

1.3.15.2 Beaktilis sámepolitihkkár ja -bargi

Min bálvalusaid digitaliseren galgá beavttálmahttit ja álkiduhttit min bálvalusaid ja dieinna lágiin buoridit daid kvalitehta ja min geavaheddjiid bálvaleami. Dalle luovvana Sámedikkis ollislaččat kapasitehta eará doaimmaide dahje ođđa bálvalusaid buorideapmái ja ovddideapmái geavaheddjiid várás.

Áigumuššan lea eanet álkiduhttet ja beavttálmahttet min hálddašeami daid hástalusaid ektui mat mis leat boahtteáiggis. Mii bidjat stuorát fokusa min bálvalusaid digitaliseremii. Almmolaš bálvalusaid digitaliseren lea deaŧalaš hálddašeami ođasmahttima, álkiduhttima ja buorideami dihte. Digitála bálvalusat galget addit álkit árgabeaivvi min geavaheddjiide, dan seammás go Sámediggi láhčá diliid nu ahte doaimmaid sáhttá čoavdit beaktileappo vuogi mielde.

Čuovvovaš prošeavttat leat čađahuvvon/álggahuvvon:

• Mii leat hui ollu buoridan min áššemeannudanvuogádaga; leat sirdán WebSak Basis geavaheamis WebSak Fokus geavaheapmái, dat mearkkaša dan ahte áššemeannudanvuogádat lea heivehuvvon Microsoft Outlook geavaheapmái.

• Buot relevánta ohcamat, skovit ja raporteremat galget leat olámuttus digitála, nu ahte daid sáhttá deavdit ja sáddet digitála jagi 2016 loahpas.

• Váldit atnui bargojođu áššemeannudanvuogádagas buot stuorát bargoproseassain. Prošeakta lea álggahuvvon 2015:s ja loahpahuvvo 2016:s.

• Váldit atnui ođđa čoahkkinportála: Ođđa čoahkkinportála lea geahččaluvvomin. Mihttomearrin lea sáhttit juohkit áššedokumeanttaid digitála dán vuogádahkii maid politihkkarat/čoahkkinoasseváldit sáhttet geavahit, ja čoahkkimiid sáhttá čađahit beaktileappot ja digitála.

• Sámediggi lea, go lea Ekonomiija stivrema direktoráhta kunddar geavahišgoahtán elektrovnnalaš bálvalusaid. Dát mearkkaša dan ahte sihke siskkáldasat ja olggobealde lea dál vejolaš sáddet mátkerehkegiid, čoahkkinbuhtadusaid/bálkkáid elektrovnnalaččat. Dát álkiduhttá ja beavttálmahttá, ja geavaheaddjit (politihkkarat, bargit ja earát) ožžot johtileappot bálvalusaid.

1.3.15.3 Ođđa visti Sámediggái

Stáhta huksenfitnodat lea huksehan Sámediggái Kárášjogas ođđa oasi ja Sámediggi láigoha dáid areálaid Stáhta huksenfitnodagas. Visttis leat lokálat Sámedikki politihkalaš doaimma várás ja hálddahusa bargosajit. Visti váldojuvvui atnui golggotmánus 2015.

Dán oasis leat oktiibuot 1.520 njealjehasmehtera guovtti gearddis. Stein Halvorsen arkitekter AS lea tevdnen ja hábmen ođđa oasi, mii galgá leat áibbas dábálaš vistti Sámedikki váldovistti ektui.

Goappašagat visttit leat ovttastahttojuvvon vuohkkasit šalddiin nu ahte dán guovtti sierra oasis lea oktavuohta iige šaldi dominere nu sakka eanadagas.

Erenoamážit dan geažil go váilo kántursajit politihkalaš joavkkuide ja hálddahusa bargiide, ja čoahkkinlanjat lávdegottiid bargui lei dárbu hukset sierra oasi. Ođđa visti lea bures čihkosis eanadagas, seammás go das lea alla arkitektuvrralaš kvalitehta mii bures oidno vistti siste.

1.3.15.4 Sirdin stáhta rehketdoallovugiide

2015:s lea hálddahus sirdán ja heivehan iežas stáhta rehketdoallostandárddaide (SRS). Ođđajagimánu 1. b. 2016 rájes lea doaimmain main lea áigodatrehketdoallu bággu čuovvut SRS. Stáhta rehketdoallostandárddain leat njuolggadusat movt stáhta doaimmat galget ráhkadit ja ovdan buktit doaibmarehketdoaluset.

Mihttomearri standárddaiguin lea láhčit ollu buoret diehtojuohkinvuođu stivrema várás. Dasto gáibidit standárddat ahte dihto vuogi mielde listet sihkkarastin dihte standárdda ovdan buktimis, ja lea vuođđun dasa ahte doaimma opmodaga ja vealggi lea álki buohtastahttit ja šaddá buoret geahčastat.

Dása sirdin mearkkaša earret eará dan ahte Sámediggi galgá aktiveret buot rusttetruđaid mat leat badjel 30 000 ru ja investeremiid maid eallinahki lea vurdojuvvon leat eanet go 3 jagi. Dan oktavuođas galgá buot maid Sámediggi eaiggáda lohkkojuvvot.

1.3.15.5 Sámi statistihka fágalaš analysajoavku

Fágalaš analysajoavkku ulbmilin lea nannet fáktavuođu jahkásaš bušeahttabarggu várás ja árvvoštallamiid ja mearrádusaid várás konsultašuvnnain stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskka.

Lahtut geat čohkkájit joavkkus leat nammaduvvon áigodahkii 2011-2015. Joavku almmuha juohke jagi raportta «sámi logut muitalit». Raporttas deattuhuvvojit iešguđege fáttát jagis jahkái. 2015:s lei raportta váldofáddán oahppu ja dutkan. 2015:s evaluerejuvvui analysajoavku. Evaluerema ulbmilin lea leamaš geahčadit dávista go ortnet ja publikašuvdna dáláš njuolggadusaiguin mat leat joavkku várás.

Evalueremis konkluderejuvvo ahte raportaráidu olaha olahusjoavkkuid mat vuosttažettiin leat Sámediggi ja departemeanttat. Joavkku organiseren lea árjjalaš ja áŋgiruššan serviid gaskkas lea stuoris. Evalueremis buktojuvvojit maiddái evttohusat movt viidásetovddidit analysajoavkku. Earret eará evttoha dat ahte Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta ja Sámediggi gulahallama bokte analysajoavkkuin ráhkadit plána movt buktit rávvagiid vejolaš temáhtalaš analysaide. Dasa lassin árvalit sii eanet resurssaid statistihka oastimii SSB:s buoridan dihte analysavejolašvuođaid.

1.4 Oassi – doaimma stivrejupmi ja dárkkisteapmi

Sámedikkis lea buorre stivren ja bearráigeahččan doaimmas. Buot deaŧaleamos mihttomearit ja strategiijat daidda gullevaš doaibmabijuiguin bušeahtas leat olahuvvon, mii eat leat ožžon makkárge mearkkašumiid Riikarevisora dieđáhusas ja bearráigeahččanlávdegotti bargu «Sámedikki doaimma riskaárvvoštallan» čájeha ahte lea ásahuvvon buorre stivren ja siskkáldas bearráigeahččan.

Hálddahusa doaibma stivrejuvvo ulbmil- ja boađusstivrema prinsihpa vuođul. Vuođđun dasa leat Sámedikki servodatdoaibma, min oktasaš árvvut, sámediggeráđi álginjulggaštus, dievasčoahkkimis mearriduvvon dieđáhusat ja eará áššit, ja dasto jahkásaš sámediggebušeahtta mas mihttomearit iešguđege fágasurggiide daidda gullevaš strategiijaiguin leat mearriduvvon. Direktevrras lea ovddasvástádus strategiijaid ja doaibmabijuid čuovvoleamis mat leat mearriduvvon jahkásaš bušeahttadokumeanttas. Direktevra galgá sihkkarastit ahte mearriduvvon mihttomearit ja boađusgáibádusat olahuvvojit beaktilis vuogi mielde. Bušeahtta lea Sámedikki doaibmaplána čuovvovaš jahkái ja lea vuođđun hálddahusa bargui.

Áššis 17/05 Ovddasvástádusa ja válddi birra ekonomiijahálddašeamis Sámedikkis, lea dievasčoahkkin fápmudan válddi Sámedikki presidentii daid juolludusaid hálddašeapmái maid Sámediggi juolluda iežas bušeahtas ja Sámedikki vuođđonjuolggadusaid ektui. Dasto lea presideanttas ovddasvástádus das ahte ráhkaduvvojit ekonomiijanjuolggadusat, dán válddi lea vejolaš fápmudit direktevrii.

Presideanttas lea ovddasvástádus ekonomiijahálddašeamis ja das ahte hálddahus dohkálaččat čuovvola siskkáldas stivrema ja bearráigeahččama. Ekonomiijanjuolggadusain maid ráđđi lea mearridan, lea ovttastahttin- ja bajimuš ovddasvástádus ekonomiijahálddašeamis fápmuduvvon direktevrii.

Hálddahusas fápmuduvvo bušeahttahálddašanfápmudus viidáseappot direktevrras ossodatdirektevrraide. Dáid rámmaid mielde lea vejolaš fápmudit válddi vuolás guvlui organisašuvnnas. Geahčastat gustovaš fápmudusain lea ráhkaduvvon ja vejolaš rievdadusat biddjojuvvojit sisa dađistaga.

Sámedikki hálddahus ovddida min siskkáldas stivrema ja bearráigeahččama oktilaččat.

Sámediggi oaččui Riikarevišuvnnas revišuvdnačilgehusa mearkkašumiid haga jagi 2014 ovddas.

Sámedikki árvvoštallama mielde lea min doaimma stuorámus riskasuorgi doarjjahálddašeapmi. Nu lea maiddái Riikarevišuvnna árvvoštallama mielde, ja danne lea maiddái vuoruhan dárkkistit doarjjahálddašeami jahkásaččat. Sámedikki bearráigeahččanlávdegoddi lea 2015:s maiddái čađahan riskaárvvoštallama Sámedikki doaimmas. Sámedikki doarjjahálddašeamis oppalaččat lea dohkálaš stivrejupmi, bearráigeahččan, čuovvoleapmi ja raporteren. Muhto mii dattetge oktilaččat geahččalit beavttálmahttit ja buoridit doarjjahálddašeami. Dál leat earret eará digitaliseremin doarjjahálddašeami ain eanet, mii mearkkaša ahte ohcan- ja áššemeannudanproseassat digitaliserejuvvojit.

Bearráigeahččanlávdegoddi man bargun lea čađahit parlamentáralaš bearráigeahču Sámedikki doaimmas, ovddida dievasčoahkkimii geassemánus jahkásaš dieđáhusa ovddit jagi doaimmas birra.

Riikarevišuvdna lea revideren Sámedikki 2015 jahkerehketdoalu, ja konkludere ahte eai dovdda áššiid mat muitalivčče ahte Sámedikki geavaheapmi juolluduvvon ruđain ja Sámedikki jahkerehketdoallu spiehkastivččii hálddahuslaš ekonomiijastivrema mearrádusain.

Loahpas, ja erenoamážit lea medias ge deaŧalaš rolla go guoská Sámedikki siskkáldas stivrema ja bearráigeahččama čuovvoleapmái.

1.5 Oassi – boahtteáiggi vejolašvuođaid meroštallan

Sámedikki servodatdoibmii gullá sihkkarastit ja ovddidit sámiid álbmogin ja álgoálbmogin, min giela, kultuvrra ja servodaga. Dát servodatdoaibma lea stuoris ja guoská buot servodatsurggiide. Sámi álbmogis leat stuorra vuordámušat Sámediggái, ja dáid vuordámušaid ii sáhte ollašuhttit go juolludusat Sámediggái ja sámi ulbmiliidda duohtavuođas unnot. Dát fuonida luohttámuša Sámediggái sámi álbmoga gaskkas.

Dat resurssat maid Sámediggi oažžu stáhtas galget mannat buot servodatsurggiide ja galget sáhttit sihke čuovvolit sámi ásahusaid ja servodaga, ja fuolahit ahte proseassat mat čađahuvvojit gielddalaš ja regionála dásis, ja norgga stáhtaapparáhtas váldet vuhtii sámi beroštumiid. Dát gáibida hui ollu, danne go resurssat leat unnit ja bargguid bohtosat áššiin mat čatnasit minerálaláhkaaddimii, mánáidgárdeláhkaaddimii, oahpahusplánaide, kulturmuitohálddašeami čuovvoleapmái, plánaáššiide gielddain jna, eai leat dasttánaga oidnosis sámi álbmoga várás.

Dáruiduhttinpolitihka geažil šaddá dán barggus hui hástaleaddji, danne go dát politihkka lea váikkuhan negatiivvalaččat máŋgga sohkabuolvva sámi goargatvuhtii, gillii, oppalaš servodatovddideapmái ja dážaid miellaguottuide.

Vaikko sámi vuoigatvuođat leat ovdánan positiivvalaččat maŋimuš 30 jagis, de lea ain guhkes geaidnu mannat dassážii go sámit ja dážat leat ovttaárvosaččat. Sámediggi vásiha maiddái ahte riekteovdáneapmi lea bissánan ja mannan ruovttoluotta maŋimuš jagiin. Erenoamážit mearrádus máttasámi skuvlla heaittiheamis Árbordes almmá makkárge konsultašuvnnaiguin suorggahii sámi servodaga ja Sámedikki.

Sámiid historjá lea hui ollu leamaš váilevaš oahpahusas Norgga skuvllain. Dán atná Sámediggi oaidnemeahttumin dahkama strategiijan mii ain báidná norgga politihka ollu surggiin. Sámevuođa oainnusmahttimii lea earret eará sámiid historjjá čállin ja gaskkusteapmi deaŧalaš.

Sámedikkis lea ollu máhttu sámiid historjjá birra ja sámi kulturmuittuid hálddašeami, láhčima ja seailluheami bokte lea Sámediggi ožžon legitimitehta sámi servodagain. Danne ferte Sámediggái sihkkarastojuvvot resurssat min historjjá ja kulturárbbi hálddašeapmái.

Ain lea sámegielas fuones stáhtus, mii boahtá das go dáruiduhttinpolitihka olis geahččaledje vuogádatlaččat jávkadit sámegiela oalát. Danne fertet mii dál geavahit ollu resurssaid ollu surggiin ja loktet sámegiela árvvu nu ahte sihke sámit ja earát geavahit áiggi ja návccaid oahppat sámegiela, gáibidit vuoigatvuođa sámi mánáidgárdesajiide ja sámi oahpahussii sámegielas ja sámegillii mánáidasaset. Sámi mánáin ja nuorain ii leat vel ge riekti oahpahussii sámegielas ja sámegillii sorjjakeahttá das guđe guovllus riikkas dahje makkár skuvlla vázzet, ja sis váilot ain oahppogirjjit sin iežaset eatnigillii mat dárogielat mánáin gal leat. Sámedikki bargu váikkuha dán, muhto barggu berre loktet vel ain eanet.

Go galgá sáhttit čoavdit hástalusaid doaibmi guovttegielatvuođa ektui áiggi mielde, de lea vealtameahttun deaŧalaš ahte skuvla nagoda oažžut ohppiid doaibmi guovttegielagin sihke njálmmálaččat ja čálalaččat. Máhttoloktema Sámi (LK06S) (Solstad 2012) evaluerenbarggu loahpparaporta čájeha čielgasit ahte skuvla ii leat nagodan dahkat ohppiid seamma čeahppin sámegiela nugo dárogiela čállimis. Ovddeš iskkadeamit leat maiddái čájehan ahte oahpahus sámegielas nubbingiellan maid ii leat buktán doaibmi njálmmálaš guovttegielatvuođa. Dalle lea álki áddet ahte das leat stuorra váikkuhusat sámegiela geavaheapmái bargoeallimis ja sámegiela nannemis almmolaš giellan. Bohtosat maid namuhuvvon iskkadeamit čájehit mearkkašit ahte ferte váldit atnui gievrrat oahpahusmálliid mat sáhttet buvttihit buoret giellačehppodaga sámegielas.

Ahkejuohku sámi guovlluin lea rievdan ja gaskamearálaš ahki goarkŋu. Ollu nuorat fárrejit guovddáš guovlluide, ja dat dagaha dan ahte sámi guovlluin šaddet unnán mánát boahttevaš jagiin. Dát buktá máŋggalágan hástalusaid. Vuosttažettiin mearkkaša dát dan ahte eanet jearahišgohtet sámi mánáidgárddiid ja oahpahusa sámegielas ja sámegillii gávpogiin ja stuorát báikkiin mat eai leat sámegiela hálddašanguovllus. Dasto dat go ollu nuorat main leat buorit jurdagat das ahte movt lea vejolašvuohta háhkat bargosajiid ođđa ealáhusaid siskkobealde, sáhtášii eastadit sin fárremis eret. Ealáhuseallin sámi guovlluin lea dál fuotni. Dát dagaha dan ahte gielddain gos ii leat vejolašvuohta suhkolastit sáhttá leat hástalussan oažžut bargosajiid boahtteáigái. Dattetge lea dihto positiiva ovdáneapmi čadnojuvvon ealáhusaide man oktavuođas sámi kultuvra ja historjá ja sámi vásihusat leat guovddážis. Nu lea sihke mátkeealáhusaid, kulturealáhusaid ja boazodoalu siskkobealde.

Teknologalaš ovdáneapmi gáibida, ii dušše beaktilis ja dávgasis organisašuvdnastruktuvrra ja –kultuvrra. Hálddahus ferte maiddái leat ráhkkanan ávkkástallat boahtteáiggi vejolašvuođaiguin ja deaividit ođđa gáibádusaid sámedikki áirasiid, sámi servodaga ja bargiid beales Sámedikkis go guoská bálvalusaid automatiseremii/beavttálmahttimii, ja dasto gávdnat digitála ja mobiila čovdosiid. Danne geahččala Sámediggi dađistaga beavttálmahttit doaimma. Dán vuođul lea hálddahus álggahan ollu stuorra beavttálmahttinprošeavttaid nugo ohcanproseassaid digitaliserema, iešguđege dihtorvuođuid ovttastahttima, doarjjadiehtovuođu ovddideami, váldán atnui ođđa reaidduid kulturmuittuid jna registrerema várás. Šállošahtti lea go beavttálmahttin ii leat dáhpáhuvvan áššehivvodaga ektui mii Sámedikkis lea sihke lassánan gáibádusaid ektui sámi servodagas ja eanet doaimma ektui stáhta beales. Sámediggi ii leat ožžon eanet bargoresurssaid maŋimuš jagiin ja dát buktá bargiide dađistaga stuorát bargonoađi, mii dagaha ceavzilvuođa ala guhkes áiggi badjel.

Juolludusat sámi ulbmiliidda leat lassánan jeavddalaččat maŋimuš logijagiin. Dattetge oidno čielgasit ahte juolludusat sámi ulbmiliidda leat bázahallan dađistaga ollu maŋábeallai juolludusaid eará (norgalaš) servodatulbmiliidda. Reála ahtanuššan eará (norgalaš) ulbmiliidda stáhtabušeahtas (poasttain 50-89, earret sirdimiid Stáhta penšunkássii ja álbmotodjui) leat jagi 1998 rájes lassánan duppalin reála ahtanuššama ektui juolludusain sámi ulbmiliidda. Geavahusas mearkkaša dát dan ahte dađistaga ja duohtavuođas lea unnon Sámedikki ja sámi servodaga vejolašvuohta ahtanuššat ja ođđaháhkat. Boađusin lea vuogádatlaš eahperievttalaš juogadeapmi juolludusaid gaskka norgga ja sámi servodahkii. Sámedikkis ii leat leamaš vejolašvuohta konsulteret bušeahta, muhto dán ortnega ferte rievdadit.

Bušeahtta ja juolludusat ii leat visot. Muhto politihkka almmá ekonomalaš váikkuhangaskaomiid, ii leat eará go guoros sánit.