Dálkkádatossodat

Dálkkádat- ja birasdepartemeanta

Ossodaga ovddasvástádussii gullá ovddidit nationála dálkkádatpolitihka ja bargat riikkaidgaskasaš dálkkádatsuorggi guoskevaš áššiiguin. Ossodat galgá maid ovddasvástidit báikkálaš áibmokvalitehta, ja das lea maid bajimus ovddasvástádus biras- ja ovdánahttingažaldagaide.

Ossodaga čuovvovaš sekšuvnnat:

  • Ossodatčállingoddi

    Juogus galgá Dálkkádatossodaga ovddas ovddasvástidit stáhtabušeahta, ekonomiijastivrejumi, doarjjahálddašeami, raporterendoaimmaid, rehketdoalu loahpaheami stáhtarehketdoalu oktavuođas, bargoveagahálddašeami ja doaibmaplánabarggu. Juhkosii gullá maid etáhtastivrenovddasvástádus Birasdirektoráhta ektui ja stivrenvuogádagaid fuolaheapmi ja ovddideapmi. Juogus veahkeha lassin dasa jođihanáššiin ja koordinere ollu hálddahuslaš áššiid Dálkkádatossodaga bealis.

  • Dálkkádatstivrenjuogus

    Juhkosis lea koordinerenovddasvástádus nationála dálkkádatpolitihkkii, das bargat dálkkádatmihtuiguin ja dálkkádatlága mielde raporteremiin. Dálkkádatstáhtus ja plánabargu gullá dán juhkosii, muhto bargu eanas gaskaomiiguin gullá eará juhkosiidda departemeanttas ja eará departemeanttaide. Juogus galgá maid vástidit EO dálkkádatearrevuogádagain ja koordineret barggu EO nannejuvvon dálkkádatnjuolggadusaid eará osiiguin (“Klar for 55” páhkka) ja ovttasbarggu EO:in vai joksá Norgga 2030 dálkkádatmihtuid Paris-šiehtadusas. Juogus galgá maid vástidit dálkkádatgássain mat sisdollet fluora (f-gássat). Juhkosis lea maid ovddasvástádus vástidit koordineret fágavuođu dálkkádatpolitihka ovddideapmái. Juogus ovddasvástida maid Norgga CO2-buhtadusortnega ja petroleuma ja industriija luoitimiidda.

  • Internationála dálkkádatovttasbarggu juogus

    Juhkosa bargosuorggit leat álgagat globála luoitingeahpidemiide ja ovdánahttit internationála márkanmekanismmaid dálkkádatovttasbargui, bilaterála dálkkádat- ja birasovttasbargu Kinain, Indiain ja Lulli-Afrihkáin, fleksibilitehtamekanismmat EO dálkkádatrámmaráhkadusa vuolde, oanehis ceavzilis dálkkádatnuoskkideaddjit ja dálkkádatruhtadeapmi.

  • Karbonavurkema ja bioresurssaid juogus

    Sekšuvdna bargá dálkkádatlaš gažaldagaiguin mat čatnasit bioresurssaide, eanadollui, vuovde- ja areálageavaheapmái ja huksemii. Mis lea ovddasvástádus bidjat johtui gávpejohtugáibádusaid, EU ceavzilvuođa- ja luoitingeahpedaneavttuid ođasmuvvi boaldámušaid várás, ja čuovvulit EU dálkkádatvuogádaga vuovde- ja areálageavahansuorggis (LULUCF). Dasa lassin mii hálddašat gildosa boaldimis fossiila oljjuin visttiin, ja mis lea ovddasvástádus čuovvulit Stuorradikki mearrádusa gieldit boaldit fossiila gássain visttiin ja gieldit goaridit jekkiid.Sekšuvdna maiddái oktiiordne ossodaga barggu dálkkádatmáhtuin, maiddái ON dálkkádatpanela raporttaid čuovvoleami. Mis lea lagas ovttasbargu eará departemeanttaiguin máŋgga suorggis. Okta min ovddasvástádussuorgin lea prošeavttaid Langskip ja Northern Lights CO2-hálddašeapmi ja -vuorkun. Mii čuovvulit maiddái dálkkádatsoahpamuša eanadoallosuorggis, man ulbmil lea geahpedit luoitimiid viđain miljovnnain tonnain ovdal jagi 2030. Mii bargat doaibmabijuiguin ja váikkuhangaskaomiiguin lasihan dihtii karbonadoalaheami ja geahpedan dihtii luoitimiid vuovde- ja areálasuorggis.Huksensuorggis mii searvat dálkkádatguoibmevuhtii ja bargui dálkkádat- ja energiijagáibádusaiguin huksenteknihkalaš láhkaásahusain.

  • Fievrridan- ja dálkkádatheivehanjuogus

    Juogus bargá iešguđegelágán doaibmabijuiguin ja váikkuhangaskaomiiguin váikkuhit nuoskkideami geahpedeapmái ja fievrridansuorggi birasustitlaš nuppástuhttimii (biilajohtalus ja girdin), dás maiddái eanet birasustitlaš fievrruid geavaheapmái ja buhtes fievrruid geavaheapmái, vuođđostrukturgažaldagaide, huksen- ja rusttetbáikkiide ja ii-geaidnofievrredeaddji mašiinnaide jna. Juhkosis lea maid váldoovddasvástádus ođđa dálkkádatkvohtaortnega (ETS2) álggaheamis. Juhkosis lea viidáseappot bajimuš ovddasvástádus nationála politihkas ja njuolggadusovddideamis báikkálaš áibmokvalitehta dáfus, dálkkádatbarggus suohkaniin, ja árvvoštallá váiddaáššiid plána- ja huksenlága vuođul surggiin dálkkádat ja báikkálaš áibmokvalitehta. Juhkosis lea koordinerenovddasvástádus nationála dálkkádatheiveheami barggus, ja das lea etáhtajođihanovddasvástádus Norgga Meteorologalaš Instituhttii (MET).