Sámi spesialistadearvvašvuođabálvalusaid áššedovdilávdegotti ásaheapmi

Ráđđehus almmuhii disdaga geassemánu 24. b. áššedovdilávdegotti mii galgá árvvoštallat lea go dárbu doaibmabijuide mat sihkkarastet ahte stáhta ollašuhttá geatnegasvuođaidis fállat spesialistadearvvašvuođabálvalusaid sámi álbmogii, ILO-konvenšuvnna mielde. Dát álgga lea oassin Nationála dearvvašvuođa- ja ovttasdoaibmaplána čuovvoleamis, ja ovdanbuktojuvvui dearvvašvuođa- ja fuolahusministara Jan Christian Vestre galledeamis Sámedikkis geassemánu 24. b.

– Mii leat ráhkadan buori mandáhta ja gávdnan čeahpes ja áŋgiris miellahtuid geat galget leat mielde lávdegottis, dadjá Vestre.

Lávdegoddi galgá earret eará čielggadit movt sámi spesialistadearvvašvuođabálvalusat fuolahuvvojit dál, ja erenoamážit deattuhit mielmearrideami, oassálastima ja ovttasbarggu.

-Mii leat hui duhtavaččat go mii leat ožžon dán áššedovdilávdegotti doibmii. Dainna lea Sámediggi bargan, ja mii illudit gullat lávdegotti árvvoštallamiid ja rávvagiid, dadjá sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto.

Dálá organiserema árvvoštallan

Áššedovdilávdegoddi lea ožžon bargun árvvoštallat lea go Sámi klinihka dálá organiseren ulbmillaš. Dát mielddisbuktá árvvoštallat mot eanet sáhttá ovddidit SÁNAG, psyhkalaš dearvvašvuođasuddjema ja gárrendili Sámi našuvnnalaš gealboguovddáža. Lávdegoddi galgá maiddái geahčadit mot sáhttá sihkkarastit rekrutterema ja stabiila bargoveaga mas lea sámi giella- ja kulturgelbbolašvuohta.

Lávdegottis leat ovcci miellahtu ja dan jođiha Oslo universitehta professor Kjetil Mujezinovic Larsen. Vurdojuvvo ahte lávdegoddi buktá raportta 2026 árra čavčča.

Sámi mielmearrideapmi ja ovttasbargu

ILO-konvenšuvdna nr. 169 geatnegahttá Norgga sihkkarastit ahte sámi álbmogis lea duohta váikkuhanfápmu bálvalusaide mat gusket sidjiide. Dát mearkkaša ieš- ja mielmearrideami, ja sámi giela ja kultuvrra árvvus atnima dearvvašvuođabálvalusain. Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanttas leat leamaš konsultašuvnnat Sámedikkiin čielggadeami mandáhta ja lávdegotti oktiibidjama dáfus.

Mihttomearrin lea sihkkarastit dásseárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid sámi álbmogii, nationála ja riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid mielde. Dát bargu lea deaŧalaš sámi vuoigatvuođaid nannemii ja dearvvašvuođabálvalusa sihkkarastimii mii lea heivehuvvon sámi dárbbuide.

– Mii galgat guldalit, oahppat ja doaibmat - ovttas. Mun háliidan giitit Sámedikki buori gulahallama ovddas ja illudan joatkit ovttasbarggu joksan dihte dáid mihttomeriid, dadjá Vestre.